TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

To bylo těsné

Chtěl jsem se jen trochu protáhnout. Takže Letná, Stromovka, tramvají na Bílou horu a přes Ladronku zpět.

Na Letné ani noha, bohužel. Na Letenském náměstí jsem potkal bruslaře –snad první letos, který nejezdí jen tam, kde je to dovoleno, ale jen tak po ulicích. Byl jsem mu vcelku jedno, ale shodou okolností jsme jeli stejnou trasu – ke Stromovce a downhillem dolů. Napřed to rval strašně silou, abych ho v polovině kopce v klidu dojel – a musel brzdit. Do mírné zatáčky brzdil až až a postoj na bruslích “sedím na záchodě” me dost rozesmál. Ale co, i machrovat se musí stylově.

Pod kopcem jsem to otočil a odjel na tramvaj na Bílou horu.

Na Ladronce opět rychlobruslaři. Všechno při starém. I ty diskuze na ladronka.cz se ještě dají dohledat. Ale co, to už je pryč – jen tupí rychlobruslaři přetrvávají.

Ale zpět k tomu podstatnému: podíval jsem se na brusle  krve by se ve mně nedořezal: šroub pryč.

010720112950 010720112951

Nevím, jak dlouho, ale tipl bych si, že Stromovku už jsem jel takhle. Prima. Náhradní jsem neměl, možnost vyndat ho také ne (z druhé strany drží grindplate a to by na jednom šroubu nedrželo, resp vzpříčilo by se pod kola.

Já na kopci, domů z kopce. Prima. Jel jsem hodně opatrně, hodně pomalu a kontroloval jsem si to co pár metrů. Takže trasa, která se dá jet za dvacet minut (Strahov – Dlabačov – Vozovna Střešovice – Hradčanská) se táhle přes hodinu.

Ale dojel jsem to bez větších problémů.

Ponaučení pro příště: zkontrolovat stav vybavení.