TiK

http://www.ceskojede.cz/rubriky/cyklo-a-in-line-pruzkum/

S velkou prosbou se obracíme na vás všechny, kteří jezdíte rádi na kole i na bruslích (ať již relaxačně, sportovně nebo pro zábavu). Chtěli bychom znát, co máte rádi, co potřebujete a co byste pro své jízdy uvítali. Průzkum je anonymní, požadovaný e-mail poslouží pouze pro účely slosování a předání odměn výhercům.

PROČ PRŮZKUM? Odpovědi pečlivě vyhodnotíme a výsledky zveřejníme vám všem cyklistům a bruslařům, aktérům veřejné správy i soukromým firmám. Sdělíme je politikům, projektantům a manažerům ve stavebnictví i marketingu. Doufáme, že budou projektovat, stavět a připravovat granty a marketingové nabídky podle potřeb uživatelů. Máte tak možnost nepřímo ovlivnit zlepšování podmínek pro cyklisty, bikery i bruslaře. A navíc, koho by nezajímalo jaké terény, regiony a služby jsou nejvíce v oblibě a co my cyklisté a bruslaři opravdu chceme.

Pobavilo:

24. Aktivně jezdím na kole v období:   

•     cca duben – září (teplejší sezóna)
•     cca březen – listopad (mimo sníh a mráz)
•     celoročně (mimo sníh)

moje správná odpověď je d/ – celoročně a moc se těším na sníh

65. Na výletě na in-line bruslích se většinou stravuji:   

•     téměř výhradně z vlastních zdrojů
•     částečně z vlastních zdrojů a hlavní jídlo ve stravovacím zařízení
•     téměř výhradně ve stravovacích zařízeních.
•     většinou jezdím na krátké výlety, nestravuji se během nich

Na doplnění lokalit “Kam bych se chtěl podívat”:

71. Na in-line brusle/kolečkové lyže mimo bydliště/ mimo chalupu nebo chatu nejvíce jezdím do těchto regionů ČR:   

• Lázně Toušeň – Brandýs nad Labem – Kostelec nad Labem
• Brozánky u Mělníka – Hněvice – podél Labe
• Kralupská vltavská stezka
• Nymburk – Poděbrady
• Třeboň – Stříbřec
• Podolí – Zbraslav
• Praha, Dolní Počernice – Dolní Měcholupy
• Hluboká nad Vltavou – Purkarec
• České Budějovice – Hluboká nad Vltavou
• Lipno
• Stožec – Nová Pec
• Varhany (Česká Lípa a okolí)
• Hradec Králové – Hradečnice a Písečnice
• Pardubice, Cihelna – Brozany
• Orlické cyklo & in-line království (Ústí nad Orlicí a okolí)
• Žďár nad Sázavou – Polnička
• Prostějov – Bedihošť – Čelčice
• Brno Obřany – Bílovice nad Svitavou
• Kolem Svratky
• Veselí nad Moravou – Kunovice
• Váté Písky (Strážnice a okolí)
• Baťův kanál
• Podél Bečvy (Přerov)

Otázek je sto, jsou hodně směřované na doplňkové služby. Přijde mi, že na výsledcích tohoto dotazníku (s příznivými údaji) lze vystavět nabídku intruktorů, půjčoven, doplňkových služeb (masáže…)… jo, možná také i nějaká ta cyklo/inline stezka. Když po tom všem zbudou peníze.

Já a štěrk. Jeden by řekl, že letos mám vystaráno. A ono … ne.

Dnes kousek od Vyšehradu – tma a díra plná štěrku přes chodník. Já na zemi. Na kalhotech díry, v koleni také. To tam fakt nikdo z užitečných idiotů nemůže dát ceduli “pozor díra” ?

v plném proudu…

na bruslích ? Proč ne. Dívám se na mapu a nevidím v tom (velký) problém. Z Vinohrad to jde, pár kostek je na Náměstí Míru u Vinohradského divadla. Ale žádná tragédie. Anglická a Žitná je slušný asfalt, Štěpánská se také dá projet. I když tenhle úsek bude náročnější na kola – bude se hodně brzdit. Průvod jede pomalu a už loni byla policie dost nevlídná na ty, kteří zkusili jet před organizovaným průvodem.

Václavák. Hm. To je slabé. Na bruslích doporučím vynechat výjezd nahoru a dolů a plynule se přesunout do Opletalovy, kudy se budu vyjíždět. O kus dál v ní je už zase asfalt.

A pak to bude vcelku dobré. U Bulhara na magistrálu směr Štvanice, smyčka u Husákova ticha a směr Rohanské nábřeží. Ano, tak kde se jezdí Life in Line. Takže velmi, velmi dobré. Pár metrů kostek se objeví na Nábřeží kapitána Jaroše – ale jednak se dá jet na tramvajovém tělese nebo na protějším chodníku.

Stejně jako další trasa přes Libeňský most a Holešovice – jezdím tamtudy poměrně často a bez problémů. S drobným zpestřením v podobě nadjezdu přes koleje kolem Holešovic – zastávky je to dobré až do Veletržní. Tedy – ne že by tam byly kostky, ale výjezd na Letnou je dost do kopce. A když říkám dost, tak tím myslím dost.

Traverz do Kostelní (možná tam někde pár dlažebních kostek je) a je to. Letná, cíl.

Letošní cyklojízda vypadá k bruslařům milosrdně. Tak ideály sem, ideály tam, přijeďte se projet po magistrále.

Disc. Popis celé trasy je psán z hlavy, za nepřesnosti se omlouvám. S organizací cyklojízdy nemám nic společného.

není všechno zlato a minulá pozitivní skoro-recenze k2 The Don je nějakou dobu za mnou. Brusle mezitím dostaly docela záběr. Podle gpsky zhdub 350km svižnější fitness jízdy, občas nějaký skok. Ale nic tragického.

Takže co se podělalo ?

1. odlepení boty od gumovo/umělohmotné špičky (spíš kosmetika)
2. odlepení podrážky boty od podrážky brusle. Průser. Na čem přesně bota zůstala viset není úplně jasné, ale doufám, že to nebyl až šroub.
3. Odlepená pata boty od podrážky brusle. Další průser. Bota je na patě opatřena gumovými špunty (snad tlumení nárazů). A ty se odtrhly od spodní umělohmotné boty a pata se zvedala.
4. Odlepení boty od umělohmotné/gumové ochrany bočnice. Spíše kosmetická záležitost

Tohle tak nějak střídavě na obou bruslích. Špičku (bod 1) vyřešil k naprosté spokojenosti Chemoprén Extrém. Další jsem našel a opravil dnes. Na hodnocení výsledku je zatím příliš brzy.

Ale co se to stalo ? Tipnu si:

• Přesun do zemí s levnější výrobou
• Šetření na materiálu – množství a kvalita lepidla
• Špatně navržená konstrukce.

S tím, že hlavně první dvě jsou klíčové.

Z minulé recenze padá argument, že za brusle jsou za cenu kolem 4000 Kč zajímavé. Pokud se po pár dnech ježdění začnou rozlepovat tak, že hrozí během jízdy vytržení boty, je to moc zlé. Za argument, “že se to dolepí” bych střílel – dodělej doma prostě u nových bruslí nepadá v úvahu.

a odpověď na kviz:

čas 58 minut, 17 vteřin (průměr 43,44km/h) a Roger Schneider

Přidáváme se k hokejistům a vyjadřujeme velký zármutek nad ztrátou všech našich hokejistů. Redakce Světa koleček

zdroj.

Komentář: To ale muselo být sakra velké letadlo…

Moc se mi dnes chtělo na brusle – ale netušil jsem kam. Všude jsem byl, všechno jsem projel.. nebo to tak alespoň vypadalo.

Takže co ? Letná, centrum, Smíchov a metrem do Stodůlek. Míjím místní raily a zídky a zvolna projíždím sídlištěm směrem na Nové Butovice. Místy to jede, místy ne, místy brzdím v trávě a vracím se na vhodnější cestu a směr. Snaha vyhnout se hlavním ulicím se daří.

Dojíždím do Butovic do “inline parku”. Pár bruslařů tu, coby motorové myši, krouží dokola. Dívám se do mapy – nejsem si jistý, kudy přesně. Ještě kus tak pokračuju k ulici Novoveské. První sjezd. Moc to nepouštím. Přestože jsem tu jel (asi na kole), nepamatuju si nic. A o pár metrů pěkný padáček kamsi mezi stromy. Jedu pomalu – škoda, dole bylo místa dost a dost. Příště.

Jsem na začátku Prokopáku. Asfalt zatím jde. Horší jsou vlhké fleky a na nich nalepené listí. Snažím se jet po suché části vozovky a docela se daří. Asfalt se zhoršuje – jde to, ale do pohodové jízdy to má daleko.

A už jsem na ZLíchově. Po silnici, chodník je na nic. Pouštím mávnutím auto (což mi připomíná, že za poslední dobu mi jen jeden řidič blikl jako poděkování) a uhýbám na Barandovský most. Na druhé straně Vltavy chvíli přemýšlím, zda se mi chce ještě na Zbraslav – chce.

V klidu, žádný spěch. Kolem bránického skateparku a dál. Jezdí tu dost lidí a vcelku je to přehlídka chyb při bruslení. Od šmajdání, přes chybné držení těla k zmínátní wannabe rychlobruslařů.

Plus pár hůlkařů – obdivuju ten nápad vyrazit na úzkou stezku s tyčema a překážet jako sobě, tak ostatním.

Dojíždím na Zbraslav – a hele, Tóča tam svým luzným zjevem obluzuje další generaci bruslařek. Tvářím se, že ho nevidím a točím to zpět. A hele, Jerry. Prohodíme pár slov a pak ten člověk navrhne svižnou jízdu. Proč ne – ale pro mě je to tak 2/3 normálního přepravního tempa. Tudíž víc brzdím než jedu. Po pár stovkách metrů se srovnáme a kecáme o všem možném.

Jerry se zmiňuje, že tu za léto najet 1000km. Tvářím se že mu věřím – dvakrát týdně 20km tomu úplně neodpovídá. Ale co bych se hádal.

Zpět do Bráníka dojíždíme za tmy. Pokračuju směr Dvorce a pod Jeremenkovou se ptám sám sebe, jestli mi to za to stojí. Nestojí, ale jedu nahoru. Jde to snáze, než jsem čekal a nebýt mizerného chodníku, tak jsem tam coby dup.

NAhoře se dozvídám, že u mých oblíbených číňanů je rozbitá lednice a Shock piju v pokojové teplotě. Bleee.

Dál už tradičně – Pankrác, Vyšehrad, Vinohradská, Hlavák, centrum a Letná. Na schodech na Letnou je mi docela dobře – na to, že mám v nohách přes 50 km mám energie na rozdávání a i při dojezdu domů si říkám, že by se ještě kus dalo jet. Že by to šlo.

Ale nakonec zajíždím domů a je to. Dnes 56km.

a vlastně pokaždé stejně.

Situace 1:

Táhlý kopec ve Stromovce, sjezd. Dole končí T křižovatkou. Dojíždím k ní a mávnu rukou, že doprava. Najednou mě zleva předjíždí cyklista (buzi-obleček included), řadí se přede mě a brzdí. Něco řvu a uhýbám, protože jsem rychlejší a ve zlomku vteřiny se rozhoduji neopřít se mu o záda.

Situace 2:

Špejchar, přejezd. Proti mě je jednosměrka a dav aut, čekajících na zvednutí šraňků. Já stojím ve vyhrazené cyklostezce ve správném směru, na druhé straně závor; proti autům. Vlak odjel a zvedají se závory. Proti mě se mezi auty vyloupne cyklista a v klidu si to namíří do cyklopruhu (pro něj v tu chvíli protisměr), kde stojím já. Hrbím se, snižuji těžiště a chystám se na náraz. Cyklista to registruje a jde drsně na brzdy. Vyhnul se jen tak tak.

Situace 3.

Prokopské údolí. Jedu si svých standardních 25-30 km/h (je to mírně z kopce, takže není problém). Dojíždí mě nějaký páreček na kole a řadí se za mě. Nemám důvod ani chuť brzdit – tak ať si poradí. Uchopili to tak, že se vedle mě zařadila napřed ona a pak on. A když jsme dojeli do pravé zatáčky, zúžili mi prostor tak, že odstrčit je a shodit z kola by bylo zcela legitimní řešení a nutné sebeobrana. Najednou šlápli do pedálů a výrazně rychleji odjeli.

Ach jo.

PS. Štítek “banda zmrdů” nedám jen proto, že jsem se kdysi zařekl nepoužívat tu příliš vulgarismů.

Schválně, tipněte si (bez google), jak to vypadá s časem maratonu (42km a nějaké drobné):

[poll id=“8″]

A teď jste si to předpokládám vygooglovali:

[poll id=“9″]