TiK

rok 1995, první půjčovna na Letné, první počátky agressivu a Tomáš Rousek.

První dojem: WTF. Ale na druhou stranu… proč ne. A dovedu si představit terén (Petřín, např), kde bych tohle rád vyzkoušel.

Už jsem tu zmínil nové brusle. Takže jak to vypadá ?

Na pohled … no… nakonec se mi začínají líbit. Hm.

Jedná se o brusle primárně určené pro urban skating a freestyle. Tomu odpovídá jak rám a kola, tak bota. A přimo tak předurčují další vlastnosti bruslí – maximálně 80mm kola a velké obratnost.

Bota.

Měkká. Dokonce tak, že konečně jezdím v zapnutých bruslích. Vypadá to jako kůže, ale je to koženka. Nepříliš prodyšná a větrací otvory moc nepomáhají. Ale zatím to není až tak tragické.

Zapínání suchým zipem křížem přes nárt je dobré. Tkaničky prakticky nejsou zapotřebí. Ale mohl by víc klouzat – tahem za konec není prakticky možné utáhnout i spodní část. To je velké škoda – utažení brusle na jeden pohyb by bylo skvělé.

Přezka a páska nad ní už jsou (pro mě) jen kosmetika. Ale noha v brusli drží poměrně dobře (a ano, mám je o půl čísla větší, než bych obvykle kupoval).

Spodní část boty nějaký ten jednoduchý soul také vydrží.

Rám a kola

Rám je klasický – jako Soul Slide a Front Man. Takže super. Bílá originální kola jsem nahradil červenými 80mm labedami, ložiska zůstala. Rychlost slušná, obratnost také. Což je dáno délkou rámu a velikostí koleček. Až taková zásluha bruslí to není.

Co na závěr ?

V aukci za 1200 je to naprostý luxus. Za běžnou cenu kolem 4000 je to velmi zajímavá koupě. Za vyšší kolem 6000 je to spíše lahůdka pro fajnšmekry a vyznavače značky.

Tedy za obvyklé ceny je to pro běžnou bruslařskou populaci zbytečně drahá. Ale pro lidi, kteří vědí proč zrovna tento typ bruslí je to za cenu kolem 4000 výborná koupě.

Po najetí lehce přes 150km si nemohu stěžovat.

Aktualizace:

Po delším používání to tak veselé není

z několika důvodů.

1. Horko. Jasné. 32C je dost a lilo ze mě až až.
2. Nové brusle. Nerozšlápnuté, po cca 20km to už nešlo.
3. GPS. Ve Stromovce pod stromy se moc nechytala a měřila okruh v rozpětí plus minus 2km.
4. Tma. Vyjel jsem o půl osmé, po čtvrt na děvět se už šeřilo a lampy nic.

Takže technicky a organizačně nezvládnuté až až.

Tuhle jsem tu řešil co za brusle. A že poslední řada K2 je moc gay. A ejhle…asi měním sexuální orientaci.

Přes aukro se ke mně dostaly K2 – The Don. Primárně jsem je kupoval jen kvůli rámům – bojuji s nimi už delší dobu a jsou prakticky nesehnatelné.

Za cenu o něco málo převyšující 1000 Kč prakticky nejeté brusle, kola a ložiska. Kupováno s tím, že botu vyhodím. No, dojel jsem domů (kolo, cca 50km přes celou Prahu a zpět) a vybalil brusle. Teoreticky by mi měly být velké skoro o číslo, prakticky je to akorát.

A jak to vypadá ? Dobře.

Brusle vycházejí ze SoulSlideů – bota je velmi podobná, rám stejný (u mých starých Soulů je jiný rám).

Dobře vypadá zapínání suchým zipem křížem přes nárt. Bota vypadá hodně měká, dovedu si představit že bruslím v zapnuté brusli (Šok!).

Tudíž výsledek – brusle zatím nerozebírat a zkusit zajet.

PS. nevím přesně, kdo je měl předemnou – ale tak utažené tkaničky (až k deformaci boty) jsou děs. Viděl jsem to mockrát v půjčovně – prostě zarvat za tkaničky až co to jde. 6e se noha odkrví a utáhne se to hlavně přes holeň místo přes nárt je jedno, že…

přes Stromovku, Tróju, Palmovku a Letnou. Přemýšlel jsem o nesmrtelnosti chrousta, šlapal do bruslí a moc nevnímal okolí. To, že MP3 točí jedna skladba pořád dokola jsem si všiml až za půl hodiny…

Cestou na Letnou jsem na schodech potkal fanoušky Sparty – prý něco někde vyhráli. Seshora to monitoroval policejní vrtulník a skejťáci, věrni tradici “když hraje Sparta, chodí nás bít” byla bůhví kde. Ale problémy nikde nebyli a po pár tricích jsem se uklidil domů – dohánět spánkový deficit.

Ano ? Ano!

Je to k neuvěření, ale na tomhle se kdysi (a není to AŽ tak dávno) jezdilo. O vlastnostech vím jen z doslechu, ale nemyslím si, že to bylo něco extra…

Pravda je, že jedny z prvních koleček pro brusle byly také kovové…

Prasklý rám už byl neúnosný a něco se s ním muselo udělat. Sáhl jsem do svých zásob a vzal poslední, jakž-takž funkční rám.

Výměna byla docela rychlá a protože jsem neměnil kola, tak i poměrně čistá.

Rozložené brusle:

A ještě pokus, jak by K2 FrontMan vypadaly jako trekové brusle. Ano, stále mě to ještě láká.

Když jsem dnes vcelku náhodně měl v ruce některé Tempishe, nestačil jsem žasnout nad šroubem, který drží botu a nůž. Žádné začištění, žádný kryt, prostě se to někde flexou sjede a třeba to bude dost dlouhé. Tedy – ono je to dlouhé až dost, ale proč to zkracovat…

málu bruslí, málo. Aby to bylo komplet, tak se mi borti klenba v noze – takže v noze bolest, jen co se do brusle nasoukám.

Nezbývá, než psát podle toho, co se kde šustne na netu nebo co potkám na kole.

Pevně doufám, že se na osm malých koleček vrátím co nejdříve. Stejně jako k pravidelným článkům o tom, kde jsem jezdil či kam jsem upadl…