TiK

když pominu ty dokumentární, tak nic moc.

I když: tahle mě stále něčím přitahuje a je pro mě zajímavá – i když nevím, v kterém ořezu

A zbytek

Měl jsem chuť si hrát s barvami a tvary. Nic víc ani nic míň.

Nejlepší instruktorské inline brusle Rollerblade Twister

…

Mají skvělou kombinaci pohodlí a výkonu. Takže v nich člověk vydrží klidně celý den bruslit/stát/učit a zároveň jsou díky své pevnosti a konstrukci velmi přesné a rychle manévrovatelné. Lze tak zajet perfektní ukázku v malé i větší rychlosti. A to základní prvky, nebo i pokročilé včetně triků např. freestyle slalomu.

Přesné a rychle manévrovatelné brusle. Ach. Můj. Bože.

a tahle verze vypadá už docela dost použitelně. Škoda, že to nevzali na pořádnou sjezdovku a vozili se po snowparcích

A skoro 60€ je také víc než dost. Za takovou kravinu :)

Ano, staré se rozpadají, co koupit nového ?

Těšil jsem se na K2…ale…uuups.

Zmizela řada “ urban”, nahradila ji řada “cones”. A jak jsem si zoufal u “The Don”, že je to moc gay, tak u Il Capo si rvu vlasy až na zádech.

Co to udělali ? Jediné normální mi přijde zachování rámu, vyzkoušeného už z SoulSlide 2. Nízká bota ala Botana Skuteč, žlutá barva, žádné výztuhy a zpevnění a to zapínání na nártu ? Možná tak do Modré ústřice. Nebo do hustorebelské Bravo Girl. Nebo do popelnice.

Zatím tedy nezbývá než doufat, že to ještě nejsou všechny modely pro tenhle rok.

0:35 – 0:38. Oranžové tričko.

Nějak jsem se tam připletl. Muhehehe.

a jsem moc rád, že jsem to vlastně náhodou našel. A ano, jsem na té fotce.

Bylo nebylo…v roce 1988 se v Praze pořádal Euroskate.

Odbočka pro mladší, co ještě nebyli na světe. Ano, už tenkrát se jezdilo na skejtu. A na bruslích. Trekových. Zobák, Panker…a tak. Ke studiu doporučím vynikající stránku plnou historických fotek – http://www.sk8slalom.cz/2009/davnovek/. A hlavně to PDFko – je to fakt pekelné.

Ale výsledkem závodů bylo několik překážek. Kvalitní, z kovu – a co nostalgie a skleróza napovídají, byly velmi dobré. Nakonec byly uskladněny v nejodlehlejší části Výstavište (vlastně Parku kultury a oddechu Julia Fučíka) na asfaltovém plácku. První skatepark v Praze. Dva wallridy, vlna, nájezd a U-rampa – vertikál, žádná mini-mini. Časem přibyl dřevěný transfer a železná I traverza na grindy. Určitě i další, ale to si fakt nepamatuju.

Pár skejťáků, pár bruslařů. Trekových. Já tenkrát na skejtu.

A o několik let později se Správě Výstaviště znelíbilo a překážky se daly pryč.

Jaké bylo moje překvapení, když jsem kus rampy našel v Pardubicích:

Jen doplním – tohle je jen část. Celé účko bylo zhruba dvakrát tak široké – kaňon pro sjezd býval až za polovinou šířky rampy.  Bylo to překvapivé a příjemné setkání s minulostí.

Ale letos už nestojí ani tahle část – ale tolik to nevadí. O pár metrů dále je pardubický skatepark.

a tak jsem po čtrnácti dnech konečně utekl na chvíli na Letnou. A vozil jsem se. Vlastně nic složitého, spíše (zase) jednoduché souly na jistotu a styl. A docela se dařilo.

Docela radost mám z skoro-wall ridu. Stoosmdesátka na šikmou (skoro kolmou) plochu, pár centimetrů jet, další stoosmdesátka pryč. Jednoduché, efektní… a jen co mozek dovolil, šlo to skoro samo.

Další v plánu je topside sunny day a vůbec trochu dořešit topsidy.

Což mi připomíná, že v http://www.inlinespecial.cz/ čtyři tisíce za reklamaci k použití na nové brusle.  Stejně uvažuju o botě K2 a nějaké frames na agressiv… Ale stejně uvažuje o K2 The Don. Takže zase nevím, co. Resp. vím, co by mi vyhovovalo, ale nic takového se aktuálně snad ani navyrábí.

a stále a stále. Na ladronce v diskuzi padají stále stejné argumenty, které dokáží stále spolehlivě pobavit:

• Tiku, nevím, co jsi myslel slovem "flame", ale když je od Ladronky na dohled krásná a klidná obora letohrádku Hvězda, tak jen těžko chápu ty rodiče, kteří svá děcka na tříkolkách vystavují nebezpečí kolize s bruslařem. Už jsem několik kolizí bruslaře (obyč., nespídař) s tříkolkářem či malým cyklistou viděl. Převrácená tříkolka, dítě řve, rodič řve na bruslaře, bruslař leží na tom štěrkovém pruhu, zkoumá svůj zdravotní stav a případně i agresivitu blížícího se rodiče. Zde tedy doporučuji rodičům lepší místo.
• Pak už by stačilo, aby cyklisti pochopili, že se inline-ladronka dá objet, aby rodiče s dětmi na tříkolkách šli do parku a ne mezi inlajnisty a majitelé psů drželi své chlupáče na šňůře a mimo dráhu, a byla by to fakt výborná trať.

Pointa ?

To nevědomé nadšení, kdy dotyčný doporučuje ostaním  co mají dělat, aby je on neohrozil. Ne a ne pochopit, že ono místo nemá žádná skupina ve vlastnictví a že se opravdu všichni musí chovat, aby se navzájem nezabili. Do toho patří ohleduplní bruslaři, rodiče dbající na děti či pejskaři s pejsky na vodítku. Žádná strana nemá právo po jiných vyžadovat něco víc než  obyčejnou slušnost – natož je někam vykazovat.

Tohle téma, kdy bruslaři pokládají Ladronku za své výsostné území se řešilo mnohokrát – a většinou skončilo hádkou o nic. V téhle souvislosti bych připomněl tweet  @ONEblademag>Just kidding, this was 1999, rollerbladers will still too young to be hating on each other yet.

Sice ne pro mě, ale stejně jsem zvědavý, jak se nová kola osvědčí.