TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Inline workshop

workshop [vérkšop] >>dílna; tvůrčí, pracovní setkání, seminář, viz Slovník cizích slov.

Už jsem tu zvažoval účast na workshopu inline bruslení. Konal se v suchu mezi jízdami Prahou a já měl nějaké výčitky, že už jsem dlouho nestál na bruslích. Nakonec zvítězila zvědavost, co to ten workshop je a jak to probíhá.

Původní plán vyjet s předstihem a protáhnout se na letenských lavičky nevyšel a tak jsem rovnou přes Stromovku letěl na místo srazu. Dojel jsem skoro na vteřinu přesně – a stále ještě brzy.

Na místě se u sochy před Výstavištěm shlukovali bruslaři různého věku i bruslí, o kousek dále byl postavený stan a plakát akce.

Trochu jsem se rozhýbal a sledoval konkurenci. Od totálních začátečníků přes jednoho wannabe rychlobruslaře až po pár vcelku schopných lidí. A pár nemyslím nějak nadneseně.

A už je to tu – krátká představovačka, instruktoři a výukový plán: sjedeme si kopec do Stromovky, pak rozcvičení a trénink několika základních dovedností. Akce s počtem cca 25 bruslařů startuje.

Ještě před tím “vyfotíme sena Facebook”. Daří se mi na na společné fotce nejsem. Jinak mám v plánu nevyčnívat z davu.

Kopec kolem Maroldova panoramatu zvládají všichni včetně začátečníků (jeden pád jsem viděl, ale až na rovině pod kopcem) vcelku slušně. Objíždíme polovinu Stromovky a je veleno:”Do trávy”. Stavíme se do kruhu a o kus dál se nám posmívá pár bikerů. Ne, že bych se divil.

230820126156 230820126152 230820126154

Rozcvička, teď už poněkud zbytečná, je spíše formální. Někteří ji dost prožívají, já už protažený jsem a tak jen doplním pár cviků dle sebe.

Odbočka: rozcvičit se je poměrně důležité. Ale stačí a/někam lehce dojet b/tam se nehnat do něčeho velkého, ale postupně se rozehřát. Nebavím se tu o závodech: přijdu a hned se snažím o výkon. Tam nějaké to rozcvičení na sucho jistě není špatné.

Na nějaké to klečení v trávě už jsem moc starý a tak se vyčleňuji z davu a rozhlížím se, jak se ostatní snaží. Poslední cvik ve dvojicích a jde se bruslit.

Instruktoři si neomylně vybírají nejužší a nejfrekventovanější místo na v celé Stromovce a staví tam účastníky do řady. Pár kuželů v několikametrových rozestupech a základy zatáčení. Při zatáčce předsadit vpřed tu nohu, kam chci zatáčet. Ok. Váhu na vnitřní noze, dozvídám se novinku. Místo dvou družstev všech 35 lidí stojí a čeká, až to každá jednotlivě projede. Stojí a překáží. Rozumně to projíždí dva, tři bruslaři, zbytek je na tom bídně.

Odbočka: z účastníků nikoho neodsuzuji. Každá nějak začínal. K instruktorům se dostanu později.

Proběhne krátký teambulding: řekněte jméno, koníčky, whatever.

Další – jízda pozadu. Oblíbené “buřtíky”, opět nic složitého. Mě baví rychlobruslař v elastiku s osazením 4×100, možná 110. Tohle je nad jeho síly. Instruktoři neopravují ani ty nejděsivější chyby a šmajdání.

Přesun na opačnou stranu Stromovky a další – překročit řadu kuželů, dojet popředu k dalšímu, otočit se a pozadu do cíle. Jedu druhý, předvádím dost jezdeckých chyb a zakolísání dost věruhodně na to, aby se ke mně vrhl instruktor, že mě bude zachraňovat. Zvažuji ukázkový pád, ale možnost rozervaných kalhot mě odrazuje a spokojuji se s dopotácením do cíle.

Chvíli sleduji ostatní, ale pak mě telefonát vytrhuje, loučím se se všemi a plnou rychlostí (he he he) mizím z dosahu.

Co mě pobavilo

Vestičky instruktorů, které měly na zádech přeškrtané snad tři lektorské společnosti, aby skončily u zijuinline.cz (odkaz není schválně).

Poměr cca 20:10 ve prospěch bezhelmičkářů.

Tak různě

Jako demo kurz možná ano. Zadarmo (pro účastníky, nevěřím, že instruktoři to zaplacené neměli) to … no… skoro šlo. Chyb bych našel víc, ale protože nemám chuť dělat zpětnou vazbu zadarmo, zkrátím to, že tuhle inline školu bych nedoporučil.

Znovu učitel

či “proč to nedělám častěji”.

Dnes se M rozhodla (a překvapila tím všechny zúčastněné) jít na brusle. Wow. Bleskově jsem zorganizoval půjčení u R, protože už bylo po docela dost hodin a on normálně zavírá v osm.

Takže M a L dorazily, M nazula brusle a společně jsme ji donesli/dovezli do trávy. Normálně při výuce bruslení lidi proháním po trávě déle, ale ona neměla tolik času a já chtěl, ať se trochu projede.

Prvních pár základů v trávě a šup na asfalt. Pár klasických začátečnických chyb, ale jinak ji to šlo dobře. Sice měla strach, aby se to nerozjelo moc rychle a tak. Ne že by se to na rovině mohlo rychle rozjet, že ?

Několikrát M pobavila – chystala se spadnout, ale dojela aspoň dva metry k trávě a teprve do ní padla. Mohla si to ušetřit, nabrat rovnováhu a pokračovat…

Nakonec jsme přejeli Letnou. Pokud jsem ji dodával psychickou podporu držením za ruku, šlo to dobře. bez ní to bylo výrazně slabší.

Ale na první jízdu na bruslích to vůbec nebylo špatné. A příště to bude ještě lepší.

A proč že to nedělám častěji ? Protože jednou za čas je to příjemné, ale vysvětlovat to skupině lidí stále dokola je děsivá nuda.