TiK

Opět chystáme CIIO. Zatím ve stádiu domluv. Termín na začátek února a snaha sehnat od sponzorů 20kkč do konce roku. Plus jak a na co tam dostat co nejvíce lidí.

Zatím jsem sám zvědav.

Zúčastnil jsem se “jen” jako fotograf. Velmi příjemná záležitost.

Spoty:

• Drtinova: rail, pro technické problémy jen krátké
• Nebozízek. Hodně vysoké, hodně dobré
• Strahov – raily
• Klamovka – velké raily

Velmi příjemná atmosféra, moc líbilo. Fotky budou.

Byl. Byl příjemný, zúčastnilo se mnoho lidí a já udělal dost fotek. Reportáž se chystá pro magazinline.

V sobotu se jel ve Stromovce závod ze série O2 inline cup. Rychlobruslaři. Samozřejmě jsem byl zvědavý, jak si budou užívat na kostkách a tak jsem se lehce zlomyslně vypravil s foťákem ven.

Od rána se něco dělo. První byl závod malých dětí – některé nechtěly (od maminky), plakaly a protestovaly; stejně byly vyslány na pársetmetrovou trať. A nakonec ji i zdolaly – občas s podporou rodičů, občas s plyšákem.

Další byl závod rodičů s kočárky. Potkal jsem S a po delší době jsme prohodili pár slov. Když zabředl do vypočítávání technických vylepšení dětského kočárku pro jízdu na bruslích či kole, přepnul jsem na autopilota a v tomto stavu setrval delší dobu.

Pokračovalo se juniory – někdo přišel a jel, někdo měl přípravu, zázemí a kombinézu. Zástupkyně půjčovny N byla nakonec čtvrtá. Během tohohle závodu se vydatně rozpršelo a tak si děcka dost sáhla na dno. Já bych se na to vykašlal. Což mi připomíná, že už vím, jak maximálně ozevlovat soutěž.

Krátce po dojezdu vysvitlo slunce a vyhlásily se výsledky. A já vyrazil domů na oběd. A pro kolo, abych stihl více míst kolem trati na focení.

Po obědě (mém) pokračoval závod pro příchozí. Nepříliš překvapivě se do něj nacpali profíci (kombinézy, kola 4×100 a podobně). Nějak se to odjelo a pak už dva hlavní závody: 10km a maraton. Lehce navlhlá trať byla veselá sama o sobě a kostky na maratonu byly kouzelné. Někteří lidé jsou ochotni platit za takovouhle projížďku.

Bohužel pro fotografy/bohudík pro jezdce se ale padalo jinde.

A co focení ? Nic moc. Dopoledne pod mrakem a déšť, odpoledne slunce skrze stromy (vysoké kontrasty na pár metrech, doháněl jsem bleskem co šlo) nebo nevhodné pozadí za kulturním zpestřením (T a kolektiv). Pár fotek se nakonec ale podařilo (z cca 400 kousků) a je zajímavé, že při druhém výběru zaujaly ty, které jsou mázlé nebo prostě divné – mají nakonec nějakou atmosféru.

Něco jsem propovídal s Š o všem možném, s opavskýma klukama jsem se pozdravil a Ž se tvářil, že mě moc nezná.

Jak zhodnotit ?

Organizace výborná, počasí z 50% mizerné, nálada dobrá a díky tomu, že jsem dost lidí znal alespoň od vidění, tak atmosféra příjemná. Jen mě trochu mátl počet startujících, který se dle mého nepřehoupl přes sto, sto deset. Na to, že stánků sponzorů tam bylo asi pět (zdravím děvčata do O2) a jak mega akce to byla, říkám si, že náš zimní závod byl úspěch.

Však se také začíná mluvit o druhém ročníku.

Konečně jsem dodělal plakát pro rychlobruslaře. Jak jsem očekával, ten dobrý návrh neprošel, ale to pěkné, líbivé a podbízivé prošlo na první pokus. Nevadí.

V den odeslání do tiskárny ale trochu zaúřadovali šotci a kromě poškozených pdf souborů a několika drobností typu “kde se to tam vzalo” a tak to, stejně jako 99% tiskovin odešlo pozdě.

Podle slov Š o konečném vzhledu rozhodoval Velký chural. Rozhodl jak rozhodl a jestli ještě pošle peníze, tak to bude komplet.

Takže je od rychlobruslařů snad na chvíli pokoj.

Vždycky jsem se domníval, že když už se různé skupiny nenávidí, tak uvnitř to tak nějak funguje. Ale jak se ukazuje v diskuzi na LiL, i samotní rychlobruslaři mají sami se sebou co dělat.

Malá odbočka: Nedávno jsem byl fotit na turnaji v házené. Pro základní školy. Děsiví byli rodiče, kteří projevovali takou nenávist, agresivitu a snahu realizovat uplynulé sny přes své děti, že z toho až mrazilo.

A tady vidím, že i mezi (rychlo) bruslaři je to to samé. Kdo kde startuje, kdo komu držel místo, kdo na co neměl právo… Na první pohled klidný sport pod povrchem vře. A postupně krystalizuje několik jedinců, kteří jsou mimořádně neoblíbení. Někteří z nich prošli diskuzemi na brusle.info, odkud byli většinou pro demagogii či vulgarismy promptně smazáni a utekli na ladronka.cz, kde si to v diskuzích opravdu užili. Chrocht chrocht.

Další odbočka: Jeden z těch expertů (má nejlepší oddíl, v něm nejrychlejší děti atd.) se nadchl pro ledové rychlobruslení. Začal zcela logicky: nakoupil nejdražší dostupné vybavení, nastudoval několik teoretických článků a na prvních závodech začal vysvětlovat lidem, kteří to jezdí několik let, jak na to.

Takové mám v bruslení nejradši. Během prvních pár týdnů nastudují teorii a následně hlásají “jak správně bruslit” každému. Pokud někdo jako já končí druhou desítku let na bruslích, jsou mu tyto existence odporné. Nehledě na to, že tito kazatelé teorie jsou slyšet nejvíc a pokud křičí dostatečně nahlas, stanou se odborníky na bruslení pro média bez ohledu na to, že na bruslích stáli dvakrát a jinak viděli pár videí na youtube.

Děje se tak to, co jsem kdysi s nadsázkou popsal: je o o výkonech a “jen tak se projet” přestává existovat.

Směr, kterým míří bruslení se mi nelíbí. Ale co. Ať si to užijí a sežerou se navzájem. Co já se po těch letech budu starat….

je věc, kdy (moje) dobré nápady někdo (jiný) posere. Konktrétně bruslení: každoročně (ano, letos bude čtvrtý ročník) pořádáme FreeLetnou – závody ve freestyle slalomu. To je ta dobrá část.

Byl jsem za R, jestli je letos budeme také pořádat. (Odbočka: záleží na úrovni zhnusení lidmi a stupněm aktuálního altruismu). Dohodli jsme se že “ teda po žních jo”.

Fajn. A druhý den se na blogu objevil zápisek od R že FreeLetná bude včetně data. A samozřejmě se neomylně trefil do jediného dne, o kterém za půl roku vím, že čas mít nebudu. A to jsme se dohodli, že se dohodneme – že zatím stačí vědět, že závody uspořádáme.

A jedeme dál.

Zmínil jsem se (já vůl, vždyť vím, že jde o R), že bych na FreeLetnou vzal malý gril a součástí závodů by bylo grilování. Podle mně slušnej nápad a těch pár korun aby se zaplatilo maso se rozpustí ve startovném.

Dobrý nápad musí být samozřejmě potrestán. R vyhlásil zkušební akci grilování. “Jen” týden dopředu s tím, že věci na grilování si každý přinese. Už vidím, jak se každý vláčí s naloženým masem – půlku dne v práci/na bruslích a večer ho dá na gril. Jo.

Očekávám slušnou neúčast a průserovou akci. A jako sekundární jev bude i to, že zájem o grilování na FreeLetné nebude (no jó, to už se dělalo a stálo to za psí štěk. Či za psí steak).

To, že zájem o závody je ještě menší o to, že K, který je fakt dobrý, pravděpodobně vyhraje. Což všichni vědí a chápu jejich stanovisko, že se na startovném nechtějí skládat pro výhru pro K. Stejně jako pár lidí skuhralo, že tričko pro vítěze a nějaké věcní pitominky jsou na nic. Zkusím promluvit s K, jestli by nechtěl do poroty – je to ošklivé, ale mám dojem, že bude dobré ho dostat ze startovní listiny.

Jistě – ale je to akce pro deset lidí s rozpočtem dva tisíce. Vzhledem k pololegálnosti bez sponzorů. A o nápadu zkusit to udělat jinde a jinak (atraktivnější místo, sponzoři) bych měl mluvit s R. Nebo dopadnu jako LK, která sice (i se mnou) udělala zimní závody v hale, ale teď ji pár lidí včetně R nemůže přijít na jméno – protože raději seděli na prdeli, nadávali a nic nedělali. Pokud tedy udělám závody sám, dostanu se do stejné pozice.

Že já mám chuť něco dělat pro lidi…

jestli mi rozumíš. Stačí si přečíst propagační materiály nejmenovaného závodu je je to:

S novými bruslemi vám pak nebude nic bránit v tom, abyste si užili rodinný festival in-line bruslení pro každého. Zažijete tu symbiózu vrcholového, výkonnostního i fitness sportu a pohodovou přátelskou show.