TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Žebyseněcodělo ?

Jsem překvapen. Po vyhoření mého altrusimu (zemřel před lety mlád a nepochopen) se teď letenských oprav ujala A. První pokus opravit díry v asfaltu betonem selhal. Beton se vydrolil

Druhý pokus o opravu jakýmsi tmelem selhal. Tmel nezatuhl a lepí se na všechno kolem v okruhu sta metrů.

Takže alespoň jsou nově natřené značky na slalom. Mimochodem – pár lidí mělo pocit, že když jsem je párkrát (za vlastní) natřel a pak obnovil po zimě, že to budu dělat pořád. Na**t!

A nakonec se A. zmínila, že snad na magorátu objevila spřízněnou duši – která by mohla pomoci protlačit alepoň nový asfalt do míst, kde jezdíme slalom.

K tomu jsem docela skeptický – již dlouho se proslýchá, že magorát nemá peníze a zoufale hledá někoho, kdo do Letné investuje a zachrání současný havarijní stav. Moje zkušenosti s nimi také nejsou přiliš povzbudivé, ale třeba se to změní k lepšímu.

Jistě, nabídl jsem pomoc 4a4 a od L. vím, že peníze z investičních fondů EU pro nás vázly na vlastnických právech k pozemku, cítím tu šanci. Pokud bude někdo z magorátu na vlastních pozemcích, mohly by se nějaké EU peníze podařit. Ale zatím je to hodně optimistické.

Nedělní projížďka

Jak se to už v neděli děje, krome zevlování na slalomu je čas i na projížďku Stromovkou a kolem Trojského kanálu.

Bohužel na startu chyběla K, která prohlašovala něco v tom smyslu, že ji bolí nohy, je to z kopce a vůbec se jí nikam nechce. Takže to zbylo na mě a J, který mě už včera vytáhl a dneska dorazil jen s patnáctiminutovým spožděním.

Než J. dorazil, vyslechl jsem si několik dalších verzí na téma kdo s kým jede na Morávku. Pravda, některé verze zavánějí státnicemi z kombinatoriky a jejich pravděpodobnost se blíží k nule, ale je zábavné sledovat, jak se pět lidí není schopno dohodnout.

Ale zpět k vyjížďce. Z Letné do Stromovky nejkratší cestou – tedy přes Letenské náměstí a downhill k Výstavišti. Lidí a psů málo a protože K. zůstala na Letné, byli jsme tam za pár minut.

Kolečko po Stromovce a přes most směr Trója. Tam už bylo lidí víc, ale i tak se dalo nějak vejít. I když jedna cyklistka si najela zatáčku hodně ze široka, z druhé strany mě přimáčkl J. a už jsem jen mohl doufat, že se tam nějak vejdeme.

Vešli jsme se.

Kolem Trojského kanálu byl provoz až – až. Vodáci, bruslaři, pejskaři kolaři. Pro samé -aře nebyl ani vidět asfalt.

Cyklostezka ?

Cyklostezka ?

Pod mostem Barikádníků otočka a zpět. Mimochodem – minule jsem jel až na Palmovku. Povrch nebyl až tak tragický, ale tragické je rozhodnutí magorátu cestu zhruba metr širokou vybavit uprostřed dělícím pásem z hrbolatých dlažek. Na kole budiž, rozlet na bruslích je omezen na minumum a styl na „koloběžku“. Děs.

Zpět pod Zoo a po překodrcání parkoviště (štěrk, kamení a měsíční krátery – to tam nemohli těch dvacet metrů asfaltu přidat ?) následovala klidná jízda na novém asfaltu po proudu Vltavy. Na bruslích jsem tam ještě nejel, ale kromě protivětru je to velmi příjemné.

Nedojeli jsme až do Podhoří k psímu útulku – zastavili jsme o něco dříve na občerstvení u přívozu. Kofola a jedeme zpět.

Zase parkovište, zase přez most. Za ním mě J. vypekl – už jsem si přibrzďoval, že zatočím k občerstvení, o kterém on předtím básnil a najednou nic – ani se nepodíval a nasadil tempo pryč od limonád.

Za mostem jsme nejeli do Stromovky, ale uhnuli podle průplavu a vraceli se areálem Výstaviště. Následně nezabralo mé přesvědčování o možnosti vyjet zpět na Letnou tramvají a tak jsme si úvodní downhill vyšlápli i nahoru. Nebavilo mě to po deseti metrech…

Pak už jen prokličkovat pár ulicemi a konec. Podle odklikání dle mapy je to necelých třicet kilometrů. Čas nevím, ale s občerstvovacími přestávkami to bylo až až.

Cožeto ?

Ano, nový blog.

Dlouhé roky jsem si psal blog na brusle.info. Ale s postupem času se ustálil  okruh čtenářů a s tím přišla nuda. A autocenzura.

Začal jsem přemýšlet, jestli to někoho nenaštve, když se o něm zmíním. Věděl jsem co napsat, aby haters dostali psotník.

A v neposlední řadě i určité zklamání. Chtěl jsem, aby přispívalo více registrovaných lidí, ale nakonec jsem měl pocit, že všichni čekají, až já něco napíšu – a už to opravdu táhnout nechci.

Zároveň své bruslařské zážitky nechci psát na jiné mé blogy – ať už rodinný či profesní. Takže se na doméně tik.cz začne alespoň něco málo dít.

Stránka 20 z 20« První101617181920