a moc mi to nejde. Světkoleček.cz je tak snadný cíl, že by mě to ani nemělo bavit. Ale stejně. Dnes halasná zpráva o videu,
které se po českém internetu internetu potuluje minimálně týden až čtrnáct dní (viz datum prvního komentáře)
a po zahraničním o něco déle.
Takže vezmeme, stáhneme k sobě a nabídneme jako bombu.
PS. upřímně mě překvapuje, že Kolesárik, Náchod na google vrací nějaké výsledky.
Až dvě třetiny úrazů bruslařů zaviní střet s autem
12.7.2010Jízda na in-line bruslích okouzlila v posledních letech mladé i staré. V Praze pro ně přibývá vyhrazených stezek, a tak počty milovníků tohoto sportu narůstají. Méně nadšení jsou však…
I in-line bruslaři na jižní Moravě porušují zákon. Nikdo z nich po silnici vlevo nejezdí
12.7.2010JIŽNÍ MORAVA Zákon je zákon. A podle něj je na tom in-line bruslař, účastník silničního provozu, jako chodec. I na jižní Moravě jsou místa, kde se in-line bruslaři dostanou na silnici,
Nebo co se to děje ?
(výběr via brusle.info)
Tohle jednoho dokáže vyděsit…
Co ještě ve Sport Magazínu na téma „In-line “ najdete?
Dnes jsem se potkal s D, která organizuje inline jízdy, motá se kolem inline školy a vůbec pro bruslaře něco dělá. Hodinu a půl dlouhý rozhovor byl poměrně zajímavý – hlavně pro mě, když se mohu dozvědět informace “z byznysu” co stojí za bruslením.
Trochu to připomínalo nejkratší bruslařský vtip: “Sejde se deset bruslařů a nikoho nepomlouvají”.
Na nějaké konkrétní závěry je brzy – ale myslím, že šanci na spolupráci a tím i nějaký posun v akcích/službách pro bruslaře by nastat mohl. Uvidíme na jaře.
Asi nějak takhle:
Blbej pocit.
Já a in-line brusle
Na kolečkových bruslích jezdím půlmaratony, beru to jako vhodnou přípravu na zimní rychlobruslařskou sezonu.
Na tratích potkávám i fitness bruslaře. Starty jsou společné a není to nijak nebezpečné, nikdo se nemusí bát. Závodníci se pomalejším jezdcům bez problémů vyhnou. V poslední době s radostí sleduju, jak lidí na veřejných závodech přibývá. Klidně si troufají i starší.
Autorka: Kateřina Novotná, reprezentantka v short tracku
Regionální mutace Mladá fronta DNES – Praha
Prima. Skoro mi to připomíná legendární sérii rozhovorů s bruslaři na ladronka.cz, kde některé odpovědi dosahovaly i délky často až tří slov. Kolečka snižují IQ….
Jízda na módních inline bruslích nepřináší jen pocity radostné, ale často i bolest. Studie, provedená švýcarskými dětskými chirurgy ukázala, že z celkového počtu 6361 případů nehod dětí ve věku do 16 let se 355 týkalo kolečkových bruslařů nebo skateboardistů. Alarmující je, že v 62 % případů, které se staly na silnicích, bylo zranění způsobeno střetem s automobilem nebo motocyklem.
Sakra, kdo by to řekl. Opravdu se divím, že není vetší podíl zraněných třeba šachistů. Nebo mladých rybářů. Halo, bruslení je adrenalinový a ze své podstaty nebezpečný sport. Nicméně: jen 5% pro brusle není tak hrozivé číslo. Zajímalo by mě procentuální zastoupení dalších nebezpečných aktivit. Na kolikátém místě jsou ty brusle ?
Nejčastějším zraněním jsou zlomeniny horních končetin, zvláště zápěstí a předloktí, ohrožené jsou však i nohy a hlava.
Viz výše. Ohroženo je celé tělo. Možností je několik
O tom, že kolečkové brusle nepřinášejí jenom vzrušení a požitek z rychlosti, nýbrž i nepříjemná zranění, se přesvědčil snad každý začátečník. Nebezpečí nehody však neleží pouze v nedokonalosti bruslařské techniky, ale také v samotných možnostech kolečkových bruslí. Ty totiž mají velmi dlouhou brzdnou dráhu. Ta je v porovnání kupříkladu s obyčejným bicyklem dvojnásobná, s automobilem dokonce čtyřnásobná.
Takže bruslař, jedoucí rychlostí dvacet kilometrů v hodině, rychlost chodce asi překračuje a zastaví v lepším případě po čtyřech, v horším až po osmi metrech. Stejně rychle jedoucí cyklista potřebuje k zastavení 2,8 až 4,4 metru, a automobilu stačí pouhých 1,7 až 2,2 metru. Pokud si tedy bruslař hodlá zajezdit v běžném silničním provozu, je vinou tohoto handicapu vystaven – kromě porušení předpisů – i výraznému riziku.
Tohle jsem říkal už před dlouho dobou. Chodec vidí bruslaře a málokdy ho napadne, že to bruslař prostě neubrzdí. Pokud se o to snaží, že…
Ale není vystaven riziku jen dlouhou brzdnou dráhou. Rizik je více:
Vliv okolí je to poslední. Za většinu rizik si bruslař může sám. Ví, že jede někam, kde to nezná, že to neubrzdí nebo že tam nemá co dělat. Proč ne ?
Zkusí a zvládne.
Dobrá, zlepšil se.
Zkusí a nezvládne
Dobrá, už ví, že tudy cesta nevede. V horším případě (pro něj, pro lidstvo je to samozřejmě posun dopředu) nebude dále šířit svůj genofond. Ale stále je to jeho vina a příště (pokud) si dá pozor. Ale za hlasité volání “Já tu jel z prudkého kopce v protisměru a nabouralo mě auto, protože mám dlouhou brzdnou dráhu a navíc byla tma, zakažte auta a obviňte společnost, že mě dostatečně nechránila a neumístila varovnou ceduli. A zažaluju řidiče že se mi nevyhnul” bych kopal bruslí do prdele. S rozběhem.
Případy typu “zběsilé auto na cyklostezce” vynechám – toto se předvídat nedá a je to kategorie “okolí”. Stejně jako náhodné kamínky. Buď si s tím poradí nebo upadne. Děje se. Na to nepotřebuju brusle a kámen. Stačí schody na půdu…
Náš zákon 361/2001v § 2 ovšem říká, že: "chodec je i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm, pohybuje se na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm3, psa a podobně".
Zde budu souhlasit. Ono také na citaci ze zákona nelze moc zkazit
Prokázala to evropská studie, při níž odborníci z oblasti silničních nehod posuzovali následky nárazů figurín při jízdě na kolečkových bruslích v podmínkách, které se blížily realitě. Začátečníci by se proto nejen měli vyhnout silničnímu provozu, ale také nepřeceňovat své schopnosti, neboť podle evropských odborníků se naprostá většina nehod stane v prvních dnech bruslení – a hlavně nezapomenout, že podle zákona jsou chodci!
Úchvatné. Vezměte si první větu. Zní tak odborně, ale co sděluje ? Nic. Že někde někdo (raději však tým) odborníků na něco cosi simuloval v podmínkách skoro reality a měl z toho nějaké výstupy.
Přesnost údajů nula nula nic (zdroj uveden není a přitom to zní tak učeně. Devět z deseti lidí se na to podívá a řekne si “to musí být pravda, když to říkají odborníci!”.
Nejsem chytřejší než odborník. Ale než průměr názorů anonymních odborníku – ano, to jsem. Všimněte si občas, kolikrát se to objeví (“odborníci varují…!”) třeba v novinách a myslete si o tom své. A věřte jen statistikám, které si sami zfalšujete.