TiK
V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej
Pure Street Contest – očima fotografa
Jak bylo inzerováno na Facebooku i tady, proběhl Pure Street Contest. Neboli závody v aggressive inline skatingu v ulicích města. Na překážkách, které jsou přímo součástí ulice či ji velmi připomínají.
Místa soutěží byla tří – u mně zdokumentováno
A v sobotu závody propukly.
Už v metru jsem narazil na pár známých tváří a na Vyšehradě probíhalo slušné srocení lidu. Slunce do nich pralo ze všech sil a pot stříkal na všechny strany (hm, trochu gay formulace, ale co). Elšíci připravili první spot – kromě voskování a zedničiny přidělali ještě krátký rail mezi zídky. Bohužel během prvních pár minut ježdění někdo ukopl kus zídky, takže pro některé bylo trochu složitější se srovnat s dírou v hraně.
O pár minut později někdo prokopl i dřevěný nájezd na vysokou hranu a bylo skoro vymalováno. Ale nějak se vyžebral kus dřeva z blízské stavby a jezdilo se dál.
Fotit bylo rozhodně co. Na hranách padaly slušné triky (i když série se nefotí moc dobře), takže jsem se snažil hlídat si dobré záběry. I přes silné slunce jsem používal blesk ze všech sil – a dost to pomohlo. A mimochodem – jednou mi kolega bruslař přistál na zádech tak, že jsem si toho všiml až když jsem se zvedal… nevadí, foťák to dal.
Tady mě strašně mrzí poslední fotka – vyšlo to takřka ideálně, ale utekly mi prsty na levé ruce. Foceno od země, bez hledáčku. Škoda, moc škoda.
Za hodinku následoval přesun na další spot. Nicméně nějvětší halé vzbudila slečna, která se pod Nuselákem opalaoval nahoře bez. Mezi všemi přítomnými fotografy proběhla krátká debata kdo ho má delšího (objektiv…) a fotilo se ze všech sil.
Na druhém spotu – zábradlí.
Tedy se jezdilo hodně a dobře. Bruslař za bruslařem, trik za trikem. Hromada fotografů a kameramanů, kteří si mohli vybírat ideálni místa. Prostě pohoda největší. I pro focení. Slunce sice stálo skoro přímo nad námi, ale stačilo to. A doblesknout na projasnění stínů – a bylo hotovo.
Nakonec následoval přesun na poslední post – mimochodem pár desítek bruslařů na ulici místní motoristy docela znepokojilo…
Třetí spot – velké, lomené zábradlí.
Tady zabnodoval Hanýs. Zavzpomínal na stará léta, kdy, pokud mě pamět neklame, tady také začínal – a začal zhusta. Zatímco ostatní přemýšleli, jestli to není moc vysoko/daleko/co já vím, tak si to stihl párkrát dát. X-grind už jsem hodně dlouho neviděl. Ale na druhou stranu je pravda, že když se “mladí” rozhoupali, zajeli Hanýse na celé čáře. No jo, no.
Fotilo se vcelku dobře. Přisvěcovalo “prasátko” z vedlejšího domu a blesk to dotahoval. Takže pokojenost.
Tady bylo k vidění pár drsných pádů i vynikajících triků.
Nakonec už jen vyhlášení vítězů a přesun do hospody – a já šel vyvolávat fotky.
A nakonec – tady na Facebooku je většina fotek a videí pohromadě
