TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Závody se blíží

Ciio –Czech inline indoor open je za dveřmi. Lidí je aktuálně registrováno přes 120 a vypadá to, že to dopadne dobře. Freestyle jsem zrušil a tak se tam budu jen potulovat s foťákem. Facebook také jede. Tak co jiného by ještě chybělo ?

Možná snad jen pocit že netuším, proč se na tom podílím…

Freestyle závody

Ano, letošní Ciio se blíží a poslední dva roky byly součástí rychlobruslařských závodů i freestyle závody.

A letos nějak nevím, zda je chci dělat.

Spíš nechci.

Je strašně pozdě. Od oznámení, že je volná hala do termínu závodů je to měsíc. Nejsou sponzoři. Start bude ráno, takže mimopražští by museli přijet už o den dřív. Všichni se přes zimu flákají a na závody nikdo není rozhýbaný.

Ale hlavně: co pořád závodit ? Buchcárová si udělala mistrovství ČR, to že udělám mistrovství Prahy mě také napadlo. Ale pak jsem to vzal obráceně: skuhrám proti závodům, soutěžení a hledám to “free”. Tak proč vlastně dělat závody ?

V Praze se známe. Známe prakticky všechny, co v ČR jezdí slalom. Je potřeba s nimi závodit každého půl roku ? Není lepší se jen tak potkat a zajezdit spolu ?

Navíc se mi letos prostě nechce. To je dost silný argument. Nenacházím jediný důvod, proč to udělat.

Proč se namáhat. Proč se přemáhat.

Cirkus bude !!!

www.ciio.cz

a jak to bylo v minulých ročnících.

Freestyle Letná 2010

Tak nějak narychlo a bez větší propagace (co jsem zaregistroval) proběhly další závody ve freestyle slalomu. Tedy – propagace byla. Na tematických webech a pár dní (asi tak dva, možná tři) se objevily na Letné plakáty. Neboli o tom věděla prakticky jen a pouze zainteresovaná komunita.

Registrace měla být v sobotu od devíti ráno. Mě se ale nepodařilo vstát a tak jsem dorazil krátce před půl desátou. Těsně před lidmi z Olomouce – nebo odkudžeto. Rozhodně na závodech v Olomouci jsem je viděl.

Po loňském jednom zástupci Německa jich přijelo více.

Zvolna probíhala registrace závodníků, upřesnění pravidel (stejně je to divné, když hlavní organizátor jede také) a rozhodčí.

Jel se “battle” – tři až čtyři jezdci, každý 30 vteřin, postupně každý tři jízdy.

Postupně vykrystalizovala finálová čtveřice, ta si to mezi sebou rozdala o prize-money a bylo to.

Jo – není špatné se dohodnout, kdy vyhlásit výsledky nebo rozdat ceny…

DSC_1600 DSC_1766 DSC_1786 DSC_1807 DSC_1903

A ještě balík ostatních fotek.

Dost stručné, ne ?

Možná proto, že mě freestyle slalom tak nějak přestal bavit. Někde se to zvrtlo a jde to mimo mě. Někde kolem zakládání klubů, soutěží (ne že bych je sám organizoval), neustálému “my tady na nic, jó to v cizině se jezdí…”. Co já vím ?

Je to nuda.

Pro mě a podle (ne)zájmu kolemjdoucích i pro ně. Možná od živelného bruslení se to posunulo někam ke krasobruslení: kdo nemá přehled, tak mu polovina figur přijde stejná. Všichni jezdí něco podobného a trik, kterým by kdokoliv “zboural” okolí jako ve Strašnicích neexistuje.

Stejně jako tyhle závody nemají potenciál přivést kohokoliv nového. Špatný čas, místo i propagace. Jsou to závody, kdy se těch pár lidí poplácá po ramenou, jak jim to spolu jde, ale to je tak všechno. Ne že by Olomoucké mistrovství ČR na tom bylo výrazně lépe.

A to říkám jako člověk, co organizoval první čtyři ročníky freestyle závodů v Praze. A v zimě bude opět organizovat něco podobného v rámci ciia – bude-li.

Závody, závody, závody

A je to za námi. Za mnou. Alespoň pro tenhle rok. Z části. A co co jde ?

FreeLetňany (ex-Letná) a CIIO – Czech Inline Indoor Open. Jeden závod ve freestyle slalomu, druhý rychlobruslaři. Zajímavé sledovat, kolik lidí si klade otázku, proč já dělám něco pro rychlobruslaře. Včetně mě.

Před pátkem

Tradiční zmatek kdo-kdy-kam-co, tisk plakátů, miliony naslibovaných věcí, které se pak (pokud vůbec) zrealizovaly úplně jinak. Dohody, které se měnili průběžně za vědomí alespoň jedné strany – prostě standardní příprava závodů.

Pátek

Příprava haly. Převzetí, rozmístění inventáře, vytyčeni tratí, zapojení všeho, co jde zapojit tak, aby v sobotu stačilo přijít, otočit vypínačem a prohlásit závody za otevřené.

Dost se toho podařilo (třeba pověsit vlajky), dost z toho ne (prakticky komplet FreeLetňany – nechal jsem batoh doma), nicméně během večera jsme si řekli, že je uděláno maximum a dále je to v rukou božích.

Lída: “Víš, někteří lidé tu nejsou zvyklí na tvůj humor…”

Já: “Zvyknou si.”

 

plakat_freeletna

Sobota

Ráno jsem se přiřítil první a lepil směrovky od metra až do haly. Než jsem se promrzlý vrátil, začali se scházet organizátoři a začalo se něco dít. Začali se objevovat první lehce zmatení bruslaři, kteří si tak úplně přesně nepřečetli, odkdy je vlastně registrace, stejně jako první jezdci na freestyle slalom.

FreeLetňany

Ti mi přišli vhod: obratem jsem je zaúkoloval namalováním trati, postavením kelímků…prostě vecmi, které jsem nějak nestihl (ehm) udělat. Děkuji :)

Zapojil jsem zvukotechniku, chvilku přemlouval některé lenochy, co přišli, ale mezi kelímky se jim nechtělo, jestli přece jen nebudou závodit – ale nepodařilo se mi to. Škoda. Díky Radkovi a Meconu bylo cen dost (a myslím si, že poměrně slušných).

Startovné, oznámením, jak se bude hodnotit (což opět ne všichni pochopili) a pokus ze Slovenska vnutit mi eura, které jsem vzal v nějakém naprosto šíleném kurzu, abych se jich ve stejném duchu ještě do večera zbavil.

A jelo se. Nakonec jelo osm závodníků. Fskklub si informace interně nepředal, podobné zprávy byly i z i-riders, takže jela hlavně Praha.

Kategorie muži/ženy, jelo se dohromady a každý (mohl) hodnotit každého. Nakonec mi přistálo jen pět archů výsledků – ale souhlasil jsem, že tři jsou minimum, abych vůbec něco počítal a hodnotil.

Výsledky

Kucí:

  1. Lubomír Dait (SR)
  2. Petr Gbelec
  3. Petr Spáčil
  4. Zdeněk Chára
  5. Jan Bůžek

Komentář ? Lubo předvedl dvě super našláplé jízdy, projel všechny kelímky, co kde byly a ještě toho mnoho neshodil. Petr Gbelec předvedl…no, moc nepředvedl. Špatný rosný bod nebo co zapříčinilo jízdu hluboko pod jeho možnostmi, které všichni známe z Letné. Stejně jako to, že je vcelku trémista…Petr Spáčil (hudbu jsem mu vybral Toma Jonese a SexBomb..:) jezdí čám déle, tím lépe a v létě na Freeletné do výsledků promluví dost výrazně. Pokud se nezprasí příliš brzy…Zdeněk s Honzou zajeli své dlouhodobé průměry.

Holki:

  1. Kristýna Pézlová
  2. Martina Chárová
  3. Hana Nádvorníková (píšu z hlavy, ještě zkontroluji s papíry)

Jelo se podle pořadí registrace, takže aktivní Kristýna celou soutěž zahajovala. Ale nic s z toho nedělala a i přes několikatýdení zimní pauzu zajela na jistotu a první místo. Martina jezdí už nějakou dobu také slušně (a stejně) a nejmladší Hana velmi příjemně překvapila. Jestli ještě trochu rozšíří repertoár triků, bude to příště na vyšší umístění.

Výsledky jsem nakonec spočítal v ruce a poprosil jednu z přítomných, aby vyplnila diplomy. Psala hezky, ale zkazila toho dost, takže třetí muž diplom nedostal…

Dopočítáno, rozděleny věcné ceny (každý tašku s imbusem, věrnostní kartou do sportovní prodejny, nálepkami a batohem na brusle), první navíc hezký batůžek na záda. Děkujeme Meconu za ceny.

Během závodu chodili i rychlobruslaři a musím říct, že docela fandili a sledovali slalom se zájmem.

Poděkování zúčastněným a mohlo začít  CIIO.

plakat_ciio

Czech Inline Indoor Open. Docela masivní akce. 130 jezdců z ČR, SR, Polska a Německa. A to jsem na někoho jistě ještě zapomněl. Věkové rozpětí mezi pěti a stem :) Chtělo by se napsat – akce pro širokou veřejnost, ale není to pravda. Kdo netrénuje a nemá rychlobrusle, nemá šanci. A v kategoriích fitness jeli asi tři lidé…

Samotné závody jsou vcelku stereotypní – jede se na stometrovém okruhu několik kol a rozdíl je jen v tom, kolik je závodníků. To je ovšem pohled nezasvěceného – znalí rozeznávají, co se děje a fandí těm správným. Zvlášť Poláci dělali pěkný bordel  bouřlivou atmosféru, které celým závodům hodně prospěla.

Odjelo se co se odjet mělo, výsledky zpracovala technika včetně cílové kamery.

DSC_5538 DSC_5740

 DSC_5794 DSC_5875

 

Vyhlášení bylo přerušeno vystoupením mažoretek a jednoho mažoreta – na místě to bylo vtipné, na videu z YouTube to vypadá hůř.

Medalie a věcné ceny rozdány, závodníci odešli a jen realizační tým zůstává na místě a uklízí co se dá. Za hodinu po závodech je skoro po všem a naložené auta opouštějí brány Výstaviště v Letňanech.

Tak zase za rok

Už je to jasné. Závody budou.

Napřed (to méně zajímavé) ciio – rychlobruslení. (zatím neoficiální plakát)

A to zajímavější: FreeLetná. Letňany. :)

Plakát v PDF

Letos s trochou změn (ať už místo či ceny), ale jistě jako obvykle příjemná akce.

Všichni jste zváni a vítáni.

Už je to jasné. Závody budou. Napřed (to méně zaj…(import z brusle.info/blog)

Už je to jasné. Závody budou.

Napřed (to méně zajímavé) ciio – rychlobruslení. (zatím neoficiální plakát)

A to zajímavější: FreeLetná. Letňany. :)

Plakát v PDF

Letos s trochou změn (ať už místo či ceny), ale jistě jako obvykle příjemná akce.

Všichni jste zváni a vítáni.

Závody

Opět chystáme CIIO. Zatím ve stádiu domluv. Termín na začátek února a snaha sehnat od sponzorů 20kkč do konce roku. Plus jak a na co tam dostat co nejvíce lidí.

Zatím jsem sám zvědav.

V hale

Letos první indoor bruslení. Ta samá hala, kde byly třeba závody nebo se pořádají veletrhy. Letňany.

A na to, že bylo první bruslení, se sešla pěkná řádka lidí. Bohužel až moc. Slalomů bylo postaveno asi sedm a kolem se proháněli nějací – pro mě cizí – lidé, kteří si přišli zabruslit jen tak. Tudíž se pletli skoro všude, obzvlášť, když si hráli na rychlobruslaře a v plné rychlosti kroužili kolem slalomů, na které nebylo místo ani na rozjezd, ani na dojezd.

Časem to ale zabalili a tak jsem si i našel místo na pár skoků – i když loňský papírový pytel, který se mnou prožil půlku zimy a přes který jsem skákal, samozřejmě nebyl.

A mimochodem: ředitel PVA Letňany p. Čehýl mě obratem poznal – a to jsme tam loni pořádali opravdu jen ty jedny závody.

Pozitiva

  • jezdí se uvnitř
  • teplo
  • hodně lidí  (rozumná cena na člověka za halu)

Negativa

  • hodně lidí překáží si

Nakonec jsem si zajezdil dobře i přes počáteční nasranost a i společenská část bruslení se vydařila. Možná víc než to jezdění.

Ale pokud nebude hůř, tak tu zimu takhle přežiju.

Hry bez hranic ? Ne, hry bez smyslu…

V sobotu se jel ve Stromovce závod ze série O2 inline cup. Rychlobruslaři. Samozřejmě jsem byl zvědavý, jak si budou užívat na kostkách a tak jsem se lehce zlomyslně vypravil s foťákem ven.

Od rána se něco dělo. První byl závod malých dětí – některé nechtěly (od maminky), plakaly a protestovaly; stejně byly vyslány na pársetmetrovou trať. A nakonec ji i zdolaly – občas s podporou rodičů, občas s plyšákem.

Další byl závod rodičů s kočárky. Potkal jsem S a po delší době jsme prohodili pár slov. Když zabředl do vypočítávání technických vylepšení dětského kočárku pro jízdu na bruslích či kole, přepnul jsem na autopilota a v tomto stavu setrval delší dobu.

Pokračovalo se juniory – někdo přišel a jel, někdo měl přípravu, zázemí a kombinézu. Zástupkyně půjčovny N byla nakonec čtvrtá. Během tohohle závodu se vydatně rozpršelo a tak si děcka dost sáhla na dno. Já bych se na to vykašlal. Což mi připomíná, že už vím, jak maximálně ozevlovat soutěž.

DSC_9533 DSC_9471

Krátce po dojezdu vysvitlo slunce a vyhlásily se výsledky. A já vyrazil domů na oběd. A pro kolo, abych stihl více míst kolem trati na focení.

Po obědě (mém) pokračoval závod pro příchozí. Nepříliš překvapivě se do něj nacpali profíci (kombinézy, kola 4×100 a podobně). Nějak se to odjelo a pak už dva hlavní závody: 10km a maraton. Lehce navlhlá trať byla veselá sama o sobě a kostky na maratonu byly kouzelné. Někteří lidé jsou ochotni platit za takovouhle projížďku.

Bohužel pro fotografy/bohudík pro jezdce se ale padalo jinde.

A co focení ? Nic moc. Dopoledne pod mrakem a déšť, odpoledne slunce skrze stromy (vysoké kontrasty na pár metrech, doháněl jsem bleskem co šlo) nebo nevhodné pozadí za kulturním zpestřením (T a kolektiv). Pár fotek se nakonec ale podařilo (z cca 400 kousků) a je zajímavé, že při druhém výběru zaujaly ty, které jsou mázlé nebo prostě divné – mají nakonec nějakou atmosféru.

Něco jsem propovídal s Š o všem možném, s opavskýma klukama jsem se pozdravil a Ž se tvářil, že mě moc nezná.

speed  DSC_9158

Jak zhodnotit ?

Organizace výborná, počasí z 50% mizerné, nálada dobrá a díky tomu, že jsem dost lidí znal alespoň od vidění, tak atmosféra příjemná. Jen mě trochu mátl počet startujících, který se dle mého nepřehoupl přes sto, sto deset. Na to, že stánků sponzorů tam bylo asi pět (zdravím děvčata do O2) a jak mega akce to byla, říkám si, že náš zimní závod byl úspěch.

Však se také začíná mluvit o druhém ročníku.

Stránka 2 z 3123