TiK

Přesněji cosi připojené k programu pražského maratonu. Prostě jedna z doplňkových akcí, které mají úkol v lepším případě zviditelnit nějakého toho sponzora, v horším prolít nějaké peníze od sponzorů a vykázat nějakou činnost.

Jak je vidno, ani jeden z účelů není moc zajímavý. Pro bruslaře.

Takže co se to dělo ?

Dorazil jsem chvíli před startem a kochal se. V první řadě davy bruslařů, kterým není líto dát 250 peněz za projížďku ve Stromovce. V druhé řadě lesem reklamních cedulí, vyplňujících každé volné místo kolem tratě. Ve třetí řadě trasou, které se už nějakou dobu nemění. Ač je ve Stromovce cestiček plus minus milion, jede se stále stejnou trasou. Do ní jsou vecpány jednou dlažební kostky a dvakrát pás dláždění.

No co byste za ty peníze chtěli, ne ?

Takže se potuluji kolem startu, sleduji sambovou hudbu (opelichané kostýmy, nenápaditá choreografie a tanečnice bez prsou a zadku) a snažím se nějak zabavit. Potkávám pár známých, před některými se raději schovávám a předstírám, že telefonuji.

Blíží se start a do první řady se staví rychlobruslaři. No, ti aby někde chyběli. Chaosu napomáhá moderátor, který chvíli mluví o nesoutěžní jízdě, aby o větu později nazýval jízdu závodem. Ne že by to nebylo jedno. Takže všichni se tak nějak řadí ke startu, rychlobruslaři přijíždějí tradičně zepředu jako poslední a vytlačují dav o krok za sebe. Výsad pro výjimečné naděje sportu není nikde dost.

Start a jedeme. Oni jedou. já stojím na rohu a fotím. Po průjezdu pár desítek bruslařů se řadím do fronty a přidávám se do davu.

O chvíli pozdějí přišel svah u Planetária. Kopeček nula celá nula nic, ale stejně uprostřed seděl bruslař s rozbitým čelem. Spíš bych vsázel na střet s nějakým neumětelem, který se na klesání metr na kilometr rozbil či zazmatkoval. Prostě bruslaři neumí bruslit. Možná tak rovina. Ach jo.

Pak už jen poklidná projížďka. Až k dlažbě. Vracíme se zadem na výstaviště ohrazeni zátarasy a cedulemi sponzorů, hnaní jak dobytek na porážku. Eeee… do cíle.

Všichni si mohou dát ještě jedno kolo – kašlu na to. Fotím dojezd šťastných lidiček do cíle a nechápu.

Trasa na houby. Startovné. neměřené. Rychlobruslaři, co stejně vyhrají. Nuda, nuda, šeď, šeď.

Obdivuji všechny, kteří našli nějaký smysl v účasti na této akci. Čest jejich hlouposti.