Protože mě začala pobolívat kyčel (ještě jako následek seběhu), zpět na kolo. A na okruhu Zbraslav – Vrané – Zvole – Novodvorská byly zajímavé dvě věci:
A jinak taková normální padesátka.
Nejsem si stoprocentně jistý, ale mám dojem, že je to první měsíc, kdy jsem uběhl celkově 100 km.
A to mám ještě dva dny :)
Dnes to fakt stálo za velký kulový.
Horko, zapomenuté zalepené bradavky, střevní problémy půlku cesty, ujetej autobus… A to jsem chtěl lehkej výklus s dvěma strava-segmenty na čas.
Pravda, oba jsem zlepšíl – jeden o minutu, druhej o 20s, ale celkové pocit mizernej.
A to nemluvím o vedru a špatně vybraném tričku, takže jsem to vzal bez něj, špeky ven.
Byla už tma – a vůbec, třeba se pozvracejte
Nohy pořád bolí – seběh z kopce není nic příjemného. Takže pár kilometrů na výklus, z Vyšehradu po schodech jít a tak.
Přestože se mi to zdálo strašlivě pomalé, časy byly pomalejší tak o 10s/km, takže v pohodě. Stejně jako oblíbené schody na Kavčí hory – o 10 pomaleji, než je rekord. Na to, že jsem se nehnal (na hranu možností)…
A nakonec, za odmněnu, doběh do KFC a večeře jako prase..
Večer ještě jedno kolo. Tradiční Zbrasav – Černošice a zpět. Tentokrát foukalo od Prahy, takže rekordy padaly ku Zbraslavi. Nic důležitého, ale pak jsem si řekl, že Lipence – Černošice by se daly zrychlit.
A taky jo. Vítr sice nepomáhal, ale spoň nic nekazil. Dva kilometry, průměr 34,5 km/h na horakovi se širokýma gumama… věřím, že se vhodných podmínek bych se mohl dostat na 35-36, ale tam někde už bude hranice. Ale rád se dokonce roku nechám překvapit.
A samořejmě rekord padl :)
Zpět to bylo proti větru, takže jsem aspoň mohl sledovat všechny kočičí oči, zářící ve tmě.
Původně to měl být běh Pankrác – Dejvice a zpět, ale nohy bolely – takže kolo. Krátká varianta, 20km celkově, snad jen výjezd na Letnou a sjezd Nerudovkou byly zajímavější…
mluvil jsem o dlouhém seběhu po asfaltu ? Mluvil.
Tak dneska jsem málem nesešel ze schodů.
Na zítra je naplánováno 2×8, tak uvidíme :)
Huh. Dnes to bylo dlouhé a do kopce.
Přes golf (rozehřívačka) směrem K Rovínku. Střed království Českého je o kousek vedle, ale ten jsem si nechal na příště. Budu sice trochu bloudit, ale to půjde.
Odtamtud po červené na Červenou horu. Ono +250 metrů na čtyři kilometry nevypadá moc náročně. Ale je. Jeden úsek po čtyřech a chůzi, co šlo, jsem běžel.
Ale průšvih přišel po odbočení na zelenou. Asfaltka. Taková ta vojenská odnikud nikam, ale prostě asfalt. Takže běh buď po něm, nebo v jehličí vedle. Žádná použitelně vypadající lesní cestička. Sakra práce.
Takže z kopce to samé na druhou stranu po asfaltu. Svaly protestují ještě teď, kolena naštěstí dobrý.
Pak už přes Slapy a směr chata. Poslední kopečej jsem šel. Asi by to šlo, ale bylo by to moc na krev a není důvod se zlikvidovat jen tak.
Takže alergie a chata dopadly necelými padesáti kilometry za čtyři dny, co jsem běhal.
Asi dobrý
zda dnes něco delšího, ale nakonec to byl jen pár kilometrů výklus a delší běh se posunul na zítra.
Alepoň jsem udělal pár fotek a volným klusem se loudal mezi poli :)