TiK

proti včerejšku, ale podařilo se.

Alespoň v podvečer se jít proběhnout. Do Krčáku. Jako první jsem narazil na běháme na čtyřce – a podle kolemjdoucích dojmů to asi nebude to pravé. Ale uvidíme, pokud na to (jako dnes) nezapomenu, tak to možná zkusím. Ale asi mezi větší počet lehce odkvétajících žen nezapadnu.

Protože jsem asiciál a rád běhám sám, podařilo se mi trefit to nějakého závodu – běžců bylo mnoho a přes moučné značení na zemi běhali tak nějak odevšad. Zbavil jsem se jich až na „tajných“ trailech, které znám z kola.

Bylo jim mnoho a v kompletním věkovém rozpětí. Jen u těch starších to občas vypadalo na hraně, jestli infarkt ano či ne – měl jsem dojem, že i závod by mě měl hlavně bavit a ne se u něj zničit. DObře, až poběžím finále maratonu na olympiádě, tak prosím. Ale zatím ne.

Podle stravy jsem zaznamenal zlepšení ve skoro všech segmentech – ale ten jeden, kvůli kterému jsem to tam nahrával, mi vyrazil dech. Na pár desítkách metrů z kopce jsem byl dnes, za světla, o půl minuty pomalejší, než minule za tmy a s čelovkou. Jako úplně nepotěšilo a musím se tam brzy vrátit a tomu času to natřít.

Nakonec jsem si dal právě ještě jeden menší okruh po bajkových trailech – a bylo to skvělé. Krásné cestičky, nikde nikdo, moc fajn. Jen pár srnek, se kterými jsme se navzájem vyděsili.

Dotočil jsem to zpět k Labuti na pěkných 12km s docela rozumným časem (na mě) – a ejhle, autobus jede až za 15 minut. No to bych tam zmrzl. Takže směr Budějovická a Pankrác. Včetně tohohle hnusu, který na kole znám moc dobře. Během (ehm) to není o nic lepší…

Končil jsem na patnácti a ten konec už nebyl moc ono. Podle času ani tak ne, ale pocitově to bylo nedobré.

Ale zase vím, že patnáctka z kopce do kopce půjde. A běh na hrad ? Počkám na výsledky z prvního závodu a pokud tam bude alepoň čtvrtina pomalejších než já dnes – Kunětická horo, tady mě máš!

abnormálně mizerné počasí a ještě je nemocný malý syn a já jsem s ním doma, tak to na sport nevypadá

do konce měsíce chybí pět dní a do sta kilometrů mi chybí dvacítka. Takže, pokud nenastane nějaké katastrofa, to padne.

Nastavený limit jsem měl dvacet. Na květen to trochu zvednu.

Jel jsem s autem na STK do Roztok. A protože jsem čekal, že to bude na dlouho, vzal jsem si běhací věci.

Kolečko přes Stříbrník, Žvahov a nahoru na LEvý Hradec bylo skvělé – napžed rozkvetlá třešňovka, dvě vyhlídky, kopec dolů ozlomkrk, rovinka kolem vody a nechutné stoupání zpět na Levý Hradec.

Překvapilo mě, že v úterý v poledne, taková odlehlá část světa – a potkal jsem dva běžce. Jsou všude.

Běh byl hodně pohodový výklus – i když jak zrovna koukám na čísla, tak se zvolna zlepšuju a pohodový výklus je skoro o minutu na kilometr rychlejší, než v zimě.

Po příchodu domů bych šel ještě – tělo si říká, že by se mu ještě chtělo nějaký ten kilometr uběhnout, únava žádná (jo, v kopci to bylo něco jiného).

Uvidím večer.

naprostá změna. Tma, čelovka a Krčák, který znám z kola. A překvapivě pohodové – včetně kopců od Labutě. Tam je lepší lehce skrytá cestička/trail, než se rvát po hlavní cestě.

Z Hrádku dolů to bylo ozlomkrk, ale strašně zábavné. Jasně, jsem z kola zvyklý na čelovku, takže mi to ani nepřišlo, nicméně pár kořenů jsem přehlédnout dokázal.

Na rovině zpět k Labuti mě potěšilo stabilni tempo – na 4km prakticky na vteřinu stejně. A protože u Labuti jsem měl teprve osm, vzal jsem ještě kus okruhu k metru, ať to dá těch deset.

Od metra jsem si pak domů dal zrychlený kilometr (což znamená asi poloviční rychlosti proti tomu, co keňané běhají jako maraton, žeano).

A lehké wtf večer na váze: snažím se, mám z čeho hubnout a půl kila za 14 dní je … vlastně nic.

Tak jdem na druhou polovinu. A už teď vím, že pak dalších třicet dní bude stejných.

Měl jsem naplánováno mnohé. Cyklojízdu. Okruh z ní – Stromovka, Bohnice, Kbely… Dojel jsem na Smíchov a uprchl před lijákem do metra.

Odpoledne jsem si chtěl jít zaběhat – vysvitlo slunce. Než jsem se oblékl, lilo.

Alespoň večer na chvíli posilovat do parku. Ne, nezačalo pršet. Ale tak ukrutně mě to dnes nebavilo, jako nikdy. Z povinnosti jsem dal jedno kolo a pak necelou pětku poklusem domů.

Snad to zítra bude o něco lepší…

kdy se fakt nechce. Nohy bolej, jakékoliv tempo je rychlé či nepohodlné, kopce jsou dokopce… prostě všechno špatně.

Jako dneska.

Nakonec z toho bylo 10 km. Pravda, plán byl o dva míň a na konci nákup Kyblíku z KFC, ale co už.

Já na Pankráci, běh ve Stromovce. Takže na kole tam. A rozhodně ne nejkratší cestou – 22 km jen to hvízdne. Bez nějakého vzrušení nebo tak.

Běh – startovní balíček na mě nevyšel – a prý jich bylo 3500. Takže asi tolik lidí. Na start jsem doklusal tak akorát a zařadil jsem se kamsi ke konci. Už minule jsem si říkal, že je to chyba – chrti vyrazí dopředu a za nimi bude místo, takhle se musím probojovávat odyadu přes mraky pomalejších. A to s tempem 8 minut na kilometr, pěkně prosím. Ještě pozoruju, že i pět kilometrů je pro mnoho lidí limit – obecně kolem čtvrtého začínám předbíhat čím dál víc lidí. A to běhám pomalu a Světlušku jsem bral jako lehoučký výklus.

Po startu se nezadařilo organizátorům -dav se nasměroval jinam a už nešel zastavit. Takže trasy padly a na původním dělení 2/5 km vládl chaos. Podle vyslechnutých komentářů se spousta běžců dokáýe ztratit i ve Stromovce.

V klidu jsem zahnul – více méně stále v davu a hurá kolem louky k Říčce. Tam se peloton běžců ukázal v celé délce. Vlastně ne – běžců bylo daleko víc, ale zde byl největší rozhled. Ano, peloton se táhl od nevidím do nevidím plus kus dál.

Doklusal jsem do cíle a plynule navázel přeběhem Stromovky. Protože zkrácená trasa měla odhadem 3-4km, dal jsem si ještě jeden okruh a ukončil to na klidných 8km celkově.

Pak nasednout na kolo a oklikou přes Palmovku a KArlín (a Nusle a Jezerku :) domů.

Jen při průjezdu Prahou jsem si živě představoval tu svini, co sedí v dohledovém centru, sleduje mou jízdu na kole a schválně mi přepíná semafory na červenou před nosem. Tolik jich, to nemohla být náhoda.

nevím, jestli jsem to včera přestřelil nebo bylo něco jiného blbě, ale dnes jsem nefungoval. Kromě nošení malého na zádech, ale to se úplně nepočítá :)

V parku jsem

• zmokl
• svítilo na mě slunce
• sněžilo
• fučel severák
• a všechno mezi tím