TiK

Bože, když slyším termín „hobík“, začnou mě bolet všechny osmičky. I ty, co už jsou vytržené.  Jinak další článek o bruslení na idnes.

Tahle akce by neměla zapadnout. I když si nedělám iluze, že se nějaký místní lenoch rozhoupe ke startu.. viz Ladronka

Reklama na letošní jarní cyklojízdu nebyla zřejmě tak intenzivní jako obvykle, protože mě zástup kolařů (a pár mě cizích bruslařů) překvapilo na Letné, kde si iobjeli rozkopanou stavbu tunelu Blanka a pak odsupěli v neznámo.
A jak jsem to viděl, letos se jelo podle hesla „Nyní o 50% alternativněji“. Ještě že jsem tam nebyl…

Češi ujíždějí na in-line bruslích. Na stezkách je tlačenice – IDnes

Drobosti jako demagogické zobecňování (Češi ujížději, odborcníci varuji…) nechám stranou – protože ty stezky opravdu přeplněné jsou.

PS. pokud někdo pozná, kde je ten skatepark na videu 0:55, dejte mi vědet v diskuzi

Chtělo by se napsat že „typicky hospodské blábolení“ na téma „nemáme vás rádi“. Je jedno, kdo se vůči komu vymezuje.

Tentokrát motorkáři („je tam zákaz vjezdu, tak tam jezdím pomalu“ či „my tam byli dřív“) vs bruslaři.

Via. ladronka.cz.

Nemá k tomu někdo víc podrobností ?

Mladá Boleslav – Nymburk – Poděbrady

Jak jsem tu lákal na několik akcí, tak počasí bylo proti a z celého inline víkendu byla jen neděle. A nakonec jsme vyrazili jen dva: já a Kristýna. (ano, proto jsem se Jerrymu chechtal do telefonu :)

Mladá Boleslav

První návštěva této pravidelné jízdy městem. Bondy centrum jsme našli bez větších problémů přesto, že podle jejich stránek o návštěvníky moc nestojí (popis cesty typu „minete benzinku, pak je odbočka, tak tam ne, ale hned na té další) a u centra to bylo první a poslední místo, kde jsem věděl, kde tak asi vzhledem k Boleslavi jsem.

Vystoupili jsme z auta a já to uvedl pádem na prvních deseti metrech cesty. Totiž: stály tam dopravní kužely a co mě mohlo napadnout jiného, než slalom. Cross. Ale co už jsem neviděl bylo to, že kužely stojí na spáře měkkého asfaltu, na slunci pěkně rozteklého. Takže nohy křížem, nájezd na kužel, přenesení váhy a PRÁSK. Neležel jsem jak široký, tak dlouhý ale spíše stylem podťatý strom. Škody na majetku mírné, horší byl mobil, klíče a kapesní nožík v kapse, kteréžto předměty se mi obtiskly při pádu do zaťatého svalu. Druhou drobností byla lehce odřená dlaň – což potěšilo Kristýnu: „Hele, mám lékárničku, já ti to něčím postříkám“. Asi takhle: zlatý Jodisol. Po půl hodině, kdy se mi do ruky vrátil cit, z očí zmizely slzy a celkové se vrátila chuť k životu jsem Kristýně nezapomněl poděkovat za záchranu života :)

Před Bondy centrem byl přichystán program: napřed závod na cca 400 metrů – více méně propagační. Kdo se přihlásil, jel, ceny jen nějaké upomínkové. Pak nastoupil Tóča se svou taneční show. Nebylo špatné, ale kdo zná z Letné, nemohl být překvapen. Další byla Lenka Buchcárová a slalom (Mimochodem, poprvé po delší době jsem ji věděl obarvenou na černo a s lehce dospělejší image – málem jsem ji nepoznal). Pár věcí předvedla ale také už jsem ji viděl jezdit s větším nasazením. V programu se také objevila exhibice na kole – flatland, druhé kolo Tóča + Lenka na trekách a nebo exhibiční závod speed bruslení. Aspoň se mohli všichni přesvědčit, jak moc velká nuda to je. I když o troch vzruchu se postaral jeden ze speedařů (fakt nevím který) při závěrečném sprintu – zakopl a cílem se moc hezky prokutálel. Tak mě napadá, že padli jen dva lidé – já a rychlobruslař. Asi s nimi mám společného více, než si připouštím.

Na druhou stranu proč nepřipomenout chvíli kdy uprostřed ulice začíná travnatý pás. Všichni normální lidé zamíří do pravého pruhu – jediný, kdo se vydá za trávou protisměrem vstřic přijíždějícímu autu jsou 4ks rychlobruslařů.

Závěr exhibice patřil Manďákovi a jeho jízdám za/před a kolem motorky. Držitel českého rychlostního rekordu za motorkou (asi 180, fakt se mi to teď nechce ověřovat), tady se proháněl plusminus 90km/h. Chvíli to bylo atraktivní, celkově moc dlouhé. Lidi moc neocení, jestli jede po jedné či po druhé brusli a vypadá to vcelku na stejno.

Ale musím zmínit, že Manďák to vlastně celé v Boleslavi organizuje a vybírá trasu – takže dost kritiky a velké poděkování.

Program skončil a hurá na start jízdy. Geniálním nápadem bylo rozdávat pouťové frkačky – lidé měli pocit, že „něco“ dostali, zároveň kravál zajišťoval pozornost okolí a všichni s tím blbli jak malí. Prostě opravdu výborný nápad.

A jelo se. Trasu netuším – ve chvílích, kdy nebyl vidět komín Škodovky jsem netušil, kterým směrem se asi tak jede. Ale jízda (dle organizátorů 14km) byla příjemná. Účast 800 lidí (opět odhad organizátorů), několik zastávek, ale celkové to odsýpalo svižne.

Co mě ale překvapilo byla organizace: jistě, vepředu a vzadu vůz městské policie, ale to bylo tak všechno. Na těch opravdu velkých křižovatkách blokovalo provoz pár kolařů, ale to bylo všechno. Prostě to ta nějak (jistě, pár výjimek bylo) fungovalo. Když to srovnám s Pardubicemi (policajt na každém rohu) nebo Prahou (řidiči jedou i když tam ta policie je), nezbává než konstatovat, že to funguje tak nějak samo. A dobře to fungovalo. Ale tím v žádném případě nechci upírat zásluhy MP – bez nich by to bylo jistě složitější.

Projeli jsme křížem krážem kus Boleslavi a za zhruba hodinu a půl se vrátili na start. Ještě závěrečné slovo organizátorů, pozvánka na příště, reklama na plánované noční bruslení a konec.

Akce mě velmi příjemně překvapila a líbila se mi. A to nemluvím o pozdvižení, které vyvolávaly moje semišky :). Takže příště na shledanou v Mladé Boleslavi.

Nymburk – Poděbrady a zpět

Protože bylo ještě málo hodin, vyrazili jsme do Nymburka. Parkování kousek od náměstí a vzhůru do cukrárny na tříšť; první katastrofa: na náměstí mají jen zmrzlinu a onu luxusní ledovou tříšť už ne. Ale snad se to do léta změní.

Z centra kolem kostela a hradeb, pár metrů dlažby u mostu a šup na stezku. Kristýna si pořád stěžovala na mizerný povrch. Ano, sice pár kořenů pod asfaltem od loňska vylezlo, ale pořád je to (imho) velmi slušný povrch. Podle Kristýny nikoliv.

Dobrá zpráva je, že na pravém břehu je kus nového asfaltu – tam, kde to bylo nejrozbitější je teď luxusní povrch. Méně dobrá zpráva je, že na kousek ve Velkém zboží se nedostalo a tam je to fakt mizerné. Ale co je to proti cestě přes Prahu ?

Příjezd do Poděbrad a občerstvení v známé restauraci hned pod mostem. Ano, tousty mají pořád dobrá. Jen servírka loni byla mladší, pihovatější a roztomilejší. :)

Tou dobou už toho Kristýna měla tak akorát – jen ji ještě čekala celé cesta zpět. Plus dokopec/skopec přes poděbradský most.

Ale nakonec jsme dojeli zpět. I přes remcání že tenhle povrch je mizerný, není síla a už ani metr. Zpět přes most v Nymburku, auto a pryč. Ještě vylepšit fyzičku a skluz a příště se třeba dostaneme pod hodinu :)

Zpět jsme přijeli skoro v osm a to už byla stezka skoro prázdná. Kromě několika miliónů malých mušek, které jsme polykali na kila.

A to byl konec inline neděle.

Tik Speed „Fat Boy“ skates, Mk I
Jak jsem se tu chlubil, nové brusle mám. A dokonce semišové. Na vysokém podpatku (Aeehm). Ale co si budeme nalhávat – na speed to není. Jak váha, tak profil koleček k dlouhým vyjížďkám neláká.

Takže co s tím ?
Propátrat hlubiny skříně, kam ukládám nevyužité zbytky bruslí.
Bota byl jasná: Soul Slide 2005. Výborná (i když poměrně omšelá) bota, prověřená kilometry a kilometry grindů a agresivního ježdění. Ohromné plus, že ji není třeba rozšlápnout. Loni jsem na nich testoval rámy, tak proč je nevyužít.
První rám jsem zkusil klasický hliníkový. Ale pak jsem v hlubině skříně objevil ještě starší K2 mod (číslo se mi už zjistit nepodařilo). A hle: rám je sundavací. Asi o 50mm delší než freestyle, byť kola max 80mm. Možná že 84 by se tam mohly vejít – časem zkusím. Takže smontovat dohromady a nesedí to sice přesně, ale rozhodně lépe než testovací rám.
Ložiska ABEC-5, repasované (odmastit, namastit, prohlásit za hotovo).
Doplněno již klasickými 80mm závodními Labedami. Modré „švestky“, o jejichž rychlosti netřeba diskutovat.
Podařilo se postavit lehká brusle. Obě dvě plně osazené váží tolik, co jedna „semiška“. Jsou nezvykle vysoko posazené a na první obutí (po kuchyni) je potřeba, abych i já zapnul horní přezku. Delší rámy by měly pomoci delšímu skluzu. Nepodařilo se najít všechny šrouby stejné, takže dvě kola jsou osazená…mizerně. Ale zrovna jsem si vzpomněl, kde bych mohl mít ještě nějaké další šrouby.

A co jízdní vlastnosti ?

Zatím neznámé. Ale s trochou přízně počasí Pardubice. A okolí. Takže 30+km za den by mělo na otestování stačit.
Slibuji si od toho, že budu mít druhé brusle na rychlost a vyjížďky bez nutnosti prohazovat kola na jedněch bruslích. Stejně jako sadu ložisek na zlikvidování v případě deště.

Zcela nesouvisející PS: Nové album Prohrála v kartách: KanibaLOVE (indies.eu, 150Kč via PayPal) je naprosto vynikající. //konec reklamní vložky

Teď jsem koukal do kalendáře (krom toho, odkdy tam jsou některé akce u nás a kdy se probrali na ladronce :)) a našel jsem letošní pim (a galerie z loňska):

In-line Party 6.5 km

This In-line Party starts in front of the Marathon Sport Expo and goes through a beautiful Stromovka park. It is a non-competitive race designed for skaters of all categories to express their passion for this wonderful sport.

Entry fee

• 10 € (children up to 15 do not pay)

Entry fee includes

• Start bag
• Start number
• Official T-shirt
• Marathon Magazine
• Commemorative medal
• Refreshments at the finish
• Saturday Pasta Party + free beer
• Start number is the public transport ticket
• Discount to selected historical sites and museums

No. Takže za to, že se projedu stromovkou mohu zaplatit 10ojro. A ty uživatelské benefity to moc nezachrání…

A to se jede po stejné trase jako loni (dlažební kostky included)

PS: No one without a helmet will be permitted to take a part in the In-line race! Bicycles, scooters and skateboards are prohibited.

Stěžujete si, že není kde bruslit, že nejsou vyjížďky Prahou. Když navrhnu, že se někam pojede (a v podstatě vám ten zadek odvezu až na místo) a zkusím dát dohromady program, zájem je nula.

Já se jedu projet v pátek do Brna na okruh, v sobotu do Pardubic a v neděli do Mladé Boleslavi.

Cestu si naplánuju po svém – tudíž 0 míst v autě a pokud nekdo chce, ať se tam dopraví jak chce a umí.

Zachraň roztleskávačku, zachráníš svět. Ne, zachraň deštné pralesy. Ne. Prostě buď in – buď ekologiký.

Neboli první setkání s bambusovými K2 Maia v Gigasportu.

A hned na začátek musím říct, že mě tyhle brusle nadchly. I když to tak z fotek nevypadá, jsou nesmírně elegantní. Dřevo nedřevo.

Bambusový rám.

Nemám potuchy, jak a kolik vydrží. Ale když vezmu několik desítek let staré dřevo na zahradních sedačkách, ve kterých rezly spíše šrouby a dávný boj bambusová hůlka vs. Já a pilka na železo, jsem ochoten se přiklonit k názoru, že běžnou rekreační jízdu vydrží bez problémů.

Podle vzhledu je konstrukce lepená z vrstev. Šrouby nejsou (na první pohled) ve dřevě nijak osazeny – možná se časem omačká, ale to dělají umělohmotné rámy také.

Brzda přiložena. Takhle se veřejnost nenaučí brzdit jinak :)

Bota vypadá zpracovaná slušně, podle cedulky made in china, což některé přivádí k zoufalství (zdravím Radka a „ty staré, poctivé kádvojky“), ale stejně se v Číně dělá 105% věcí, které tu jsou.

Vystaveno na vkusném dřevěném podstavci.

Úvahy o ne/ekologičnosti tohoto řešení bruslí nechám na vás.

Pro mě ty brusle nejsou – ale jinak si myslím, že nikoho nezklamou. A exotika dřeva na bruslích zajištěna. „Ty ses na bruslích pěkné dřevo“. „To ne já, to brusle“.

K2 The Don

Poněkud upravené K2 Soul Slide.

Rozdíly ? Suchý zip přes nárt vede už nad celými tkaničkami, nad přezkou přidaný druhý suchý zip. Emo lebky pryč – teď letí mafie a „prostřílené“ rámy. Mimochodem – stejné jako u posledních dvou generací freestyle K2 – tudíž výborné.

Trochu mě zaráží masivní umělohmotná výztuž vzadu na botě – zasahuje hodně dozadu, aniž by plnila viditelnou funkci (z fotek to není tolik vidět).

Za ty prachy (cca 7kkč)…nevím. Je to dost, ale pokud vydrží stejně jako jejich předchůdkyně (testováno na 100kg jezdec (samozřejmě frustrovaná koule tuku) + agressivní jízda), tak budiž.

Novinky K2 tedy naživo vypadají velmi dobře.