TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Auto*mat a jediný správný názor

Auto*mat, jinak taktéž organizace mající nasvědomí cyklojízdy v Praze (s tendencí rostoucího aktivismu) na Facebooku hledá špuntaře. Neboli lidi, kteří, na hraně zákona (či lehce za ní) pomáhají řídit dopravu.

Zpočátku to bylo jasné – punk, vole a špuntovalo se o sto šest. Pak se zoficiálnilo, s řízením dopravy začala pomáhat policie, ale špuntaři stejně stojí během jízdy na nárožích a blokují dopravu, aby mohla cyklojízda projet.

No, a občas někdo dostane po hubě. I když proti dřívějšku konfliktů subjektivně ubylo.

V posledním případě se Auto*mat od něj ukázkově distancoval a hodil ho přes palubu. viz dfens-cz.com.

spuntari2012

Před pár dny se na Facebooku objevila náborová nabídka pro nové špuntaře. http://www.facebook.com/IniciativaAutoMat. Do komentáře jsem se přeptal, zda v případě problémů poletí přes palubu jako minule a přidal odkaz.

Příspěvek zmizel poměrně rychle. Pro tu srandu a s poznámkou, za jak dlouho nebudu moci na FB stránce komentovat jsem ho poslal znovu.

A hle, už na FB stránku Auto*matu nemohu napsat ani čárku.

Naše děti! Naše olympijské naděje!

Ač to příliš nesleduju, (rychlo)bruslaři opět pobavili. Oddíl A uspořádal závody a oddíl B se tam nemůže dostat. Tady by mohla sranda skončit. Třeba nějak tak, že oddíl A může vypisovat zcela co chce a pokud si dá do podmínek, že se pojede na jedné brusli bez koleček, je to jen a jen jeho věc. A že oddíl B je zcela neznámý.

Nicméně oddíl A, pořadatel, je je Nowis (to je to kolem Martina Sáblíka) a jeho vedení na nedávné valné hromadě bilo se v prsa a slibovalo podporu všem bruslařům bez rozdílu.

Oddíl B jsou zase Modřany, vedené Krupkovou, která s taktem sobě vlastním zkouší narvat rychlobruslařský oddíl zase jinam (“závody v našem sportu, na který naše děti věnující se kolečkovému bruslení přijet nemohou! “ )

Mírnou cestou na valné hromadě (buď jsem to nenašel, nebo jsem nepsal že “vyházet je všechny”) se o pár měsíců dospělo v podstatě tam, kde byli na začátku.

Ale co. Rychlobruslaři s představenstvem, co si zvolili ať se třeba sežerou. Dog eat Dog. Ale nejvíc mě to mrzí za naše kolečkové děti. Meh.

Jsem skeptický

a tohle bych zařadil do wtf měsíce: ložiska na míru.

Firma J&T vyrábí ložiska na míru pro bruslaře s ohledem na typ trati (maraton, dráha), zda se jedná o muže či ženu a dle stylu jízdy. Firma studuje styl bruslaře/bruslařky a dle toho přizpůsobí akceleraci a přesnost ložiska, nastaví vzdálenost mezi kuličkami atp.

Moc by mě zajímalo nějaké srovnání výkonu.

Jen stručně

Street Side Games 2012 na inline-brusleni.cz

Street Side Games – foto II

DSC_6747 DSC_6757 DSC_6767 DSC_6827 DSC_6868 DSC_6894 DSC_7042 DSC_7068 DSC_7100 DSC_7111

A dál jsem upřednostnil  kvantitu před kvalitou – dalších cca 100 fotek zde.

Stret Side Games foto 1- you`re doing it wrong

První protřídění fotek přineslo pár, na kterých je (poměrně škodolibě) zachyceno, jak to vypadá, když se to nepovede. Kvalitní super fotky budou samozřejmě také :)

 

DSC_6441 DSC_6507 DSC_6586 DSC_6595 DSC_6597

(Pokračování textu…)

Inline workshop

workshop [vérkšop] >>dílna; tvůrčí, pracovní setkání, seminář, viz Slovník cizích slov.

Už jsem tu zvažoval účast na workshopu inline bruslení. Konal se v suchu mezi jízdami Prahou a já měl nějaké výčitky, že už jsem dlouho nestál na bruslích. Nakonec zvítězila zvědavost, co to ten workshop je a jak to probíhá.

Původní plán vyjet s předstihem a protáhnout se na letenských lavičky nevyšel a tak jsem rovnou přes Stromovku letěl na místo srazu. Dojel jsem skoro na vteřinu přesně – a stále ještě brzy.

Na místě se u sochy před Výstavištěm shlukovali bruslaři různého věku i bruslí, o kousek dále byl postavený stan a plakát akce.

Trochu jsem se rozhýbal a sledoval konkurenci. Od totálních začátečníků přes jednoho wannabe rychlobruslaře až po pár vcelku schopných lidí. A pár nemyslím nějak nadneseně.

A už je to tu – krátká představovačka, instruktoři a výukový plán: sjedeme si kopec do Stromovky, pak rozcvičení a trénink několika základních dovedností. Akce s počtem cca 25 bruslařů startuje.

Ještě před tím “vyfotíme sena Facebook”. Daří se mi na na společné fotce nejsem. Jinak mám v plánu nevyčnívat z davu.

Kopec kolem Maroldova panoramatu zvládají všichni včetně začátečníků (jeden pád jsem viděl, ale až na rovině pod kopcem) vcelku slušně. Objíždíme polovinu Stromovky a je veleno:”Do trávy”. Stavíme se do kruhu a o kus dál se nám posmívá pár bikerů. Ne, že bych se divil.

230820126156 230820126152 230820126154

Rozcvička, teď už poněkud zbytečná, je spíše formální. Někteří ji dost prožívají, já už protažený jsem a tak jen doplním pár cviků dle sebe.

Odbočka: rozcvičit se je poměrně důležité. Ale stačí a/někam lehce dojet b/tam se nehnat do něčeho velkého, ale postupně se rozehřát. Nebavím se tu o závodech: přijdu a hned se snažím o výkon. Tam nějaké to rozcvičení na sucho jistě není špatné.

Na nějaké to klečení v trávě už jsem moc starý a tak se vyčleňuji z davu a rozhlížím se, jak se ostatní snaží. Poslední cvik ve dvojicích a jde se bruslit.

Instruktoři si neomylně vybírají nejužší a nejfrekventovanější místo na v celé Stromovce a staví tam účastníky do řady. Pár kuželů v několikametrových rozestupech a základy zatáčení. Při zatáčce předsadit vpřed tu nohu, kam chci zatáčet. Ok. Váhu na vnitřní noze, dozvídám se novinku. Místo dvou družstev všech 35 lidí stojí a čeká, až to každá jednotlivě projede. Stojí a překáží. Rozumně to projíždí dva, tři bruslaři, zbytek je na tom bídně.

Odbočka: z účastníků nikoho neodsuzuji. Každá nějak začínal. K instruktorům se dostanu později.

Proběhne krátký teambulding: řekněte jméno, koníčky, whatever.

Další – jízda pozadu. Oblíbené “buřtíky”, opět nic složitého. Mě baví rychlobruslař v elastiku s osazením 4×100, možná 110. Tohle je nad jeho síly. Instruktoři neopravují ani ty nejděsivější chyby a šmajdání.

Přesun na opačnou stranu Stromovky a další – překročit řadu kuželů, dojet popředu k dalšímu, otočit se a pozadu do cíle. Jedu druhý, předvádím dost jezdeckých chyb a zakolísání dost věruhodně na to, aby se ke mně vrhl instruktor, že mě bude zachraňovat. Zvažuji ukázkový pád, ale možnost rozervaných kalhot mě odrazuje a spokojuji se s dopotácením do cíle.

Chvíli sleduji ostatní, ale pak mě telefonát vytrhuje, loučím se se všemi a plnou rychlostí (he he he) mizím z dosahu.

Co mě pobavilo

Vestičky instruktorů, které měly na zádech přeškrtané snad tři lektorské společnosti, aby skončily u zijuinline.cz (odkaz není schválně).

Poměr cca 20:10 ve prospěch bezhelmičkářů.

Tak různě

Jako demo kurz možná ano. Zadarmo (pro účastníky, nevěřím, že instruktoři to zaplacené neměli) to … no… skoro šlo. Chyb bych našel víc, ale protože nemám chuť dělat zpětnou vazbu zadarmo, zkrátím to, že tuhle inline školu bych nedoporučil.

Zatím váhám

zda se jít podívat. Kam ? Na večerní inline workshop – ať už to znamená cokoliv. Na svědomí to má Aegon, kterážto firma se tu až tak dobře neuvedla. Stačí do hledání zadat Aegon a pokochat se výsledky.

Hlavně si z jízd pamatuju organizátory, občas vydávané za instruktory bruslení a jejich… no, řekněme komické pohyby, občas i připomínající bruslení. Proto mě zajímá bod programu s názvem “trénink a ukázka správné techniky i pokročilých triků”. Prostě neuvěřím, dokud neuvidím.

A teď se nemohu rozhodnout, jestli vyrazím nebo ne. Abych si půjčil větu z jedné z minulých reportáží: na Aegon se chodím přesvědčit, že je to stejně strašné, jako minule.

Tak uvidíme dnes večer.

Beton ? Beton !

Jen je otázka, zda to bude zase messer záležitost, nebo to bude sjízdné i pro zbytek světa.

01 02

Na polemiku

s tímhle už jsem starý.

Jen ocením, kolik lidí tady jezdí stovky let na bruslích, mají tisíce certifikátů a rozumí tomu úplně nejlépe ze všech.

Stejně jako ostrakizace všech, kteří si dovolí tvrdit, že si mohou dělat co chtějí a stále mají možnostv volby helmu si nevzít.

Stránka 1 z 212