TiK

Velká výprava k malému skateparku
Kdesi na netu jsem našel, že v místech, která obvykle jen projíždím, je skatepark. Hm. Ale protože to je za devatero horami a devatero řekami (ale prý stále v Praze), nejsem tam každý den.
Ano, místní ghetto Luka-Lužiny, plné místní whiggaz, kteří dávají pozor, co se děje. Vlastně ne – klátí se stejdži kolem metra a somrují další cigaretu :)
Co jsem si pamatoval umístění skateparku z letmého pohledu na mapě – tak to bylo úplně blbě. Nastoupily moderní technologie v mobilu – opera mini a google maps. A ani s nimi to nebylo úplně jednoduché.
Navíc se silničáři zamysleli nad tím, co „až se zima zeptá“™ a posypali vše co mohli větším než velkým množstvím drti a podobného sajrajtu. Od kol mi to létalo na všechny strany, zvuky to vydávalo příšerné a ještě to nejelo. Fakt prima.

Cestou jsem objevil ještě sérii docela pěkných zábradlí – ale kamínky byly všude, takže to bylo o něco adrenalinovější, než jsem chtěl.

  

Skatepark jsem nakonec objevil – malé a vcelku útulné. Betonové překážky vkusně osazené chromovanými copingy. Velikostně spíše pro skejt (tedy malé). Dvě pyramidy, nějaké ty bangy kolem a dvě tyče na grindy.
Škoda, že po prvním triku odešlo kolečko na bruslí a zbytek jízdy to už jen tak divně chrastilo. Takže park vcelku dobrý, ale moc jsem si ho neužil.

 

Skatepark na Babě
by potřeboval rekonstrukci. A po zimě to bude ještě horší. A vzhledem k tomu, že díry jsou (to je překvapení) v místech, kde se nejčastěji dopadá z grindů a airů, je ježdění ještě adrenalinovéjší: je třeba letět dále až za překážku nebo triky vracet zcela netypicky na úplně nová místa. Což je svým způsobem zábava, ale pokud je cíl jen si tak v klidu zazevlovat a dát si pár tríčků tak to díry vadí.

    

Po delší době opět na bruslích
Protože nepršelo, nesněžilo, bylo nad nulou a dokonce svítilo sluníčko vyrazil jsem se projet. A to jsem zase dopadl (a to není řečnický obrat).
Jako první už cestou. Na obchvatu kolem Letné je několik velkých poklopů od kanálů – takže obvyklý postup je rozjet se, stoosmdesátku doprostřed a hned fakie stoosmdesát zpět. Takové ťuk-ťuk-ťuk a uspokojeni z pohodového triku.
Takže dnes to byl rozjezd (který se stíhá v krátkém intervalu co nejedou auta), odraz a první stoosmdesátka. Ale bohužel můj mozek se někde potuloval stejně jako anděl strážný a tak jsem tu druhou začal točit už ve vzduchu. Což vedlo ke krásná, devadesátistupňové otočce. Dopad bruslemi kolmo na směr jízdy a pád typu podseklý strom. Sice se mi nakonec podařilo vybrat se z toho nějakou humornou variací na parakotoul, ale moc jsem si nepomohl. Kyčel, loket, rameno a co nejhorší – opět díra v kalhotách.
A v podobném duchu to pokračovalo dále. Soul grind s náskokem přes tři schody – jedna noha dobře, přední přes hranu, BUM.
Fakie porn star – zadní noha nad hranu, přední pod ní, přetočení na záda a PRÁSK.
Třistašedesátka přes zhruba půmetrovou zídku – jedna noha si ťukla o hranu, rázem to byla 540 na záda. PRÁSK.
Soul na zídce – nevšiml jsem si, že na ni někdo snaživě nasypal písek. Je jedno, jestli malé dítě nebo údržba cest – z plné rychlosti jsem skočil do grindu a během dvaceti centimetrů stál. Vlastně BUM – ležel vedle zídky.
Jistou vinu na tom má i počasí – sluníčko vyšlo zpoza mraků a hřálo jako v létě. Takže co ? Ano, odložil jsem si a místo na několik mikin jsem padal rovnou na kůži či tenké triko.
Takhle jsem to vydržel přes dvě hodiny, po kterých pravděpodobně vypadám jako populární robůtek Wall-e. (neboli malá, neskutečně omlácená krychle).
A poučení ?
Není. Stejně si nedám pokoj a jednou se snad naučím jezdit i bez pádů.

Jak to aktuálně vypadá na Letné (a pravděpodobně na většině inline tras)?
Tahle:

     

Chumelí se chumelí, padá…bílý hnus.
Otázkou zůstává, kam se uklidit s bruslema.
Je pěkné, že v TV jsem informován o nedostupnosti haly (reklamy na veletrhy a výstavy rybiček holubů), ale to místo nepřinese.
Co se jezdilo na Budějovické – dá se tam za mokra a sněhu ? Nějaké garáže ? Cokoliv?
Dobře – úplně cokoliv ne, třeba krytá Štvanice je poměrně drahá záležitost.
A stále pevně doufám, že se od ledna budeme potkávat v kryté hale v letňanech.

Tak, trochu to uklidníme obrázkem, který jistě všichni známe:

Nerozumíte ? Nevadí.

Cele leto jezdi skejtaci na letne v kulichu. Jen co teplota padla k nule zahodili cepice a jezdi v kratkych rukavech :)

Cyklostezky také pro bruslaře? Chce to lobbing!
Aktuální obzvlášť pro (nás) neaktivní členy 4+4

Skatepark Tyršův vrch
Tedy skatepark – spíše betonová dráha s několika překážkami:
Jak se tam dostanu ?
Tramvají 11 do stanice Pod Jezerkou, přejít ulici a přes park na vrchol blízkého kopce. Asfalt tam sic je, ale do prudkeho kopce se nejede moc dobře. Cestou zpátky nepotěší závora :)
Co mohu čekat ?

• Malá skatepark či spíše okruh s překážkami.
• malý grindbox
• rail
• čtvrt pyramida
• tři vlny
• větší grindbox

Trochu podrobněji: z nádherně hladkého betonu je postaven zhruba padesátimetrový okruh. Začíná malým (30-40cm na výšku) betonovým grindboxem s kovovou hranou. Pokračuje na lehkém zvýšení rail lehce do zatáčky. Po něm je tam čtvrt pyramida a za ní tři teréni vlny. Velká a dvě menší. Za nimi je druhý grindbox – tentokrát do kopce. Z cca 30cm do cca 60cm. A to je celé. Spojka mezi začátkem a koncem je opět jen hladký beton

    

Jak se jezdí?
Není to špatné, ale… ale je to spíše pro skejty. Na brusle jsou překážky zbytečně malé a teréní vlny příliš krátké a prudké. I když s trochou stěstí na nich lze popoletět a neskončit v křoví, které je kolem dráhy.
Závěr
Být to dostupnější či blízko jiného skateparku, bylo by to příjemné zpestření. Strašnice či Vyšehrad jsou poměrně daleko a v okolí (pokud vím) nic není, takže nezbývá, než podniknout delší cestu, po které ale může přijít zklamaní že „to je všechno?“.
Na první seznámení s tím, že se nemusí bruslit jen na rovině je ale tento skatepark tak akorát.