TiK

Po delší době opět na bruslích
Protože nepršelo, nesněžilo, bylo nad nulou a dokonce svítilo sluníčko vyrazil jsem se projet. A to jsem zase dopadl (a to není řečnický obrat).
Jako první už cestou. Na obchvatu kolem Letné je několik velkých poklopů od kanálů – takže obvyklý postup je rozjet se, stoosmdesátku doprostřed a hned fakie stoosmdesát zpět. Takové ťuk-ťuk-ťuk a uspokojeni z pohodového triku.
Takže dnes to byl rozjezd (který se stíhá v krátkém intervalu co nejedou auta), odraz a první stoosmdesátka. Ale bohužel můj mozek se někde potuloval stejně jako anděl strážný a tak jsem tu druhou začal točit už ve vzduchu. Což vedlo ke krásná, devadesátistupňové otočce. Dopad bruslemi kolmo na směr jízdy a pád typu podseklý strom. Sice se mi nakonec podařilo vybrat se z toho nějakou humornou variací na parakotoul, ale moc jsem si nepomohl. Kyčel, loket, rameno a co nejhorší – opět díra v kalhotách.
A v podobném duchu to pokračovalo dále. Soul grind s náskokem přes tři schody – jedna noha dobře, přední přes hranu, BUM.
Fakie porn star – zadní noha nad hranu, přední pod ní, přetočení na záda a PRÁSK.
Třistašedesátka přes zhruba půmetrovou zídku – jedna noha si ťukla o hranu, rázem to byla 540 na záda. PRÁSK.
Soul na zídce – nevšiml jsem si, že na ni někdo snaživě nasypal písek. Je jedno, jestli malé dítě nebo údržba cest – z plné rychlosti jsem skočil do grindu a během dvaceti centimetrů stál. Vlastně BUM – ležel vedle zídky.
Jistou vinu na tom má i počasí – sluníčko vyšlo zpoza mraků a hřálo jako v létě. Takže co ? Ano, odložil jsem si a místo na několik mikin jsem padal rovnou na kůži či tenké triko.
Takhle jsem to vydržel přes dvě hodiny, po kterých pravděpodobně vypadám jako populární robůtek Wall-e. (neboli malá, neskutečně omlácená krychle).
A poučení ?
Není. Stejně si nedám pokoj a jednou se snad naučím jezdit i bez pádů.