A pochlubím se jedním spoceným vepřem:
Jo, a ta papírová mrcha má zhruba metr na výšku. Ondra na poslení fotce o něco méně. Ale očividně se mu to líbí 
Fotila Andrea.
Fotím rychlobruslařský oddíl na tréninku
Jak jsem tu zmínil via Teidu, byl jsem pozván (čti „Pozval jsem se“) na tréning rychlobruslařského oddílu do jedné pražské haly. A ano – podle fotek je jasné, že se jedná o Letňany.
Neznám metodiku, obvyklé postupy, nic. Takže mi nezbývalo, než se s foťákem plést co nejméně a všímat si, jak kdo bruslí a co se děje.
V oddílu byly děti tak od pěti let (??) do XX (neodhadnu), ale v hale jsem nebyl nejstarší. Což je v poslední době poměrně důležité kritérium.
Na začátku krátké rozcvičení na jedné brusli (ano, jak jste si ze mě tuhle na slalomu dělali srandu, když jsem po rozjezdu odkopl brusli a jel dál jen v jedné, tak tady je to oficiálně). A někteří na té jedné brusli dokázali přeskakovat zleva doprava tím suplovat odrážení. Neboli na jedné brusli zrychlovali. To budu muset zkusit – nějak mě to zatím nenapadlo.
Pak už obout a jelo se. Kolem dokola. Na hladkém betonu brusle 4×100 (možná i 110mm) jely opravdu hodně rychle. Stačilo stát v rohu vytyčeného stometrového oválu a sledovat projíždějící bruslaře ke slušnému zamotání hlavy. I když dost k tomu přispívalo sledování jedním okem skrze objektiv a druhým nezkreslené okolí.
Po jízdě na oválu probíhaly cvičení na obratnost a ovládání bruslí.
Dostaly se k tomu pozdě, až ve třinácti.
Osobně mi přijde, že namísto správného odrážení na oválu do zatáček či překládání by jim prospělo vzít obyčejné brusle a jet se projet do parku či na ulici. Dost bylo vidět, že kromě oválu nemají najeto a tím pádem nemají stabilitu a jistotu v ovládání bruslí.
Zkoušel se i slalom, ale myslím, že první místa Freeletné ohrožena nejsou. Jednou si ale budu muset někde sehnat závodní brusle a zkusit pohled z druhé strany – možná příští rok Life in line ? S pytlem na hlavě :)
Několik dalších cviků na správnou techniku, pár koleček kolem haly (řekne se třeba osm a než nastavím foťák, tak je po všem. Fakt jezdí rychle).
Necháš je kroužit a jednou za nějakou dobu jim nařídíš změnit směr.
Po nich nastoupil další oddíl – od vidění jich pár znám, jméno týmu si opravdu nepamatuji. Třeba se poznají na fotkách.
Ti už po krátkém rozcvičení kroužili do kola dokolečka. A občas si stěžovali, že jim to to v hale klouže. Překvapivé, protože mé kolečka do slajdu nedonutím ani rozlitou minerálkou :)
Focení
Jak vím z nedělních slalomů, v hale se fotí mizerně. Nerovnoměrné a (pro potřeby focení) slabé světlo. Čili nutno jít i s bleskem na vyšší citlivosti ISO a doufat. No, pár fotek se snad podařilo.
Jsem na trninku rychlobruslaru. Jako fotograf :)
Letňany
Bruslíme v hale (a děláme průsery)
Už druhou neděli si bruslilo v hale v Letňanech.
A abych vysvětlil druhou část nadpisu: po příchodu do haly bylo na ¼ rozlohy haly nataženo cosi jako gumový povrch.
Takže se to v klidu odtáhlo ke stěně a jezdilo se.
Ale na konci se objevila lehce hysterická žena (nevím kdo to byl) a začala komandovat, že jsme to zničili, nikdy to už nikdy nespraví a je to celé na vyhození. Podle mě velmi přehnané tvrzení.
Jak se to bude rozmazávat či jak to dopadne je ve hvězdách.
A co jinak bruslení ?
Já se věnoval překážce vyrobené z papírového pytle – skok vysoký. Přes výšku 80cm to bylo mnoho 180tek (najíždím popředu, dopadám pozadu), na 60cm fakie přeskok (najíždím pozadu, dopadám pozadu, bez rotace) a nakonec jsem si postavil něco o velikosti 103cm a přeskočil to aspoň rovně. A Andrea odvážně fotila pár centimetrů od místa, kde jsem dopadal. Ale protože nebyla možnost přenosu z foťáku kamkoliv jinam, mám fotky slíbené na příště.
Tóča. No jo, no. Dorazil, zapnul kazeťák (hokejisti ho hokejkami neutloukli) a tím donutil dost lidí k tomu, aby vytočili na svých mp3 přehrávačích hlasitost sakra vysoko. Nakonec už jsem neměl kam hlasitost zvyšovat a nějak se podařilo dohodnout s Tóčou, že ty své hrůzy ztlumil. Jeho představa, že se to co poslouchá on, musí líbit všem možná dostala nějakou tu trhlinu.
Krom toho měl potřebu poměřit velikost (skoku do výšky). No, on si poměřil, mě to bylo ukradené.
Přijel s nějakou slečnou, která vcelku nereagovala na standardní „čau“, ale co. Stejně nakonec skončil obklopen malými dětmi (interní vtip).
Zkoušela se i jízda po jedné brusli či jakési breakdance – s většími či menšími úspěchy.
A nakonec nová série fotek (nové dole) a jak to vypadá, když se spadne na kelímek:
Teidu Nikdy nen=C3=AD tak hnusne aby na slalomu nikdo nebyl. Stejne jako od=
klon od komercnich kel=C3=ADmku :) a zpet do dob zuzitkovani co dum dal:)
To že intelektuálně nesmělí skejťáci rozebírají Stalina na jednotlivé díly mi leží v žaludku už dlouho.
Ale že si musí autem dojet pro lavičku z Letné a dát si ji kamsi do skateparku, to už je vrchol drzosti. Takový malý komunismus – všechno je všech a oni rozhodně nemusí mít starost, co bude s Letnou.
