Velká cyklojízda

A velké překvapení. Ani ne kvůli organizátorů či počasí, ale tak nějak se podařilo.

Na úvod musím říct, že zklidňovaání dopravy mě moc nebere a že na cyklojízdu jsem jel (na bruslích, samozřejmě) velmi negativně naladěn. S tím, jak si napášu článek a budu ironický. Je to přece tak snadný cíl – zablokovat nátlakově dopravu ve čtvrteční podvečer a nasrat tisíce řidičů, jejich nenávist na kole cítím poměrně často. Vlastně ještě aby ne – cyklostezky zužují silnice, násilné zklidňování dopravy ku prospěchu všem třem cyklistům, kteří po nějaké miliónové cyklostezce za týden projedou… je toho dost.

Ale cyklojízd se účastním už dlouho a tradice zavazuje, ne ?

190420125402 190420125403 190420125405

Na Jiřího z Poděbrad jsem jel oklikou – a dost dlouhou část cesty jsem mohl sledovat rostoucí černý mrak. Domácí meteostanice také od rána hlásila déšť. Ale doufal jsem.

Po příjezdu na místo srazu jsem se uklidil před kostel a se zájmem sledoval hemžení pod sebou. Různí lidé, různá kola. Několik desítek longboardistů. Čtyři bruslaři.

Proběhly proslovy a nějaká ta propaganda a mezitím se párkrát zablesklo. Prakticky současně se startem začalo pršet. Zpočátku jen opatrně – takové ty velké kapky na zemi, za kterými se objevuje při jízdě stopa po brusli. Jak bruslaři znají a nenávidí.

Cyklistů mi přišlo méně než minulé roky. Od organizátorů jsem zaslechl číslo kolem pěti tisíc. Opravil bych odhad o tři tisíce směrem dolů. Ale třebas je to jinak.

190420125408 190420125409 190420125411

Ale jedeme. S opuštěním náměstí skončilo sucho. První kopec dolů a už se to vezlo. Držel jsem se kdesi kolem longboardistů , když v tom se “to” stalo. Nějakým zkratem v organizaci na trase Olříčkova – Prokopova – Husitká zavládla anarchie. Zabrala se celá silnice, jelo se mezi auty, nikdo nic neusměrňoval, na mokru to klouzalo a voda stříkala kolem – a bylo to nádherné. Duch těch minulých, nepříliš organizovaných a ne zcela legálních cyklojízd. Po kopcem se potkávali lidé mokří, ale s úsměvem od ucha k uchu. Jak málo stačí k pocitu sounáležitosti.

Od Bulhara k Vyšehradu už nastoupila o něco tužší organizace, ale stále to bylo velmi dobré. Ti, kteří vytrvali v sílícím dešti si vyměňovali spiklenecké pohledy, lidé se spontánně bavili mezi sebou. Do toho minimum organizačních pokynů a i špuntování ulic měli na starost “obyčejní” cyklisté. Policejní dozor v nedohlednu, atmosféra uvolněná.

190420125422 190420125424 190420125435

takhle to bylo někde kolem poloviny pelotonu. Co se dělo na konci či na začátku nevím. Jediné setkání s PČR bylo na Nuselském mostě, kdy jsem čekal kvůli fotkám na čelo průvodu a vynechal jsem tak Nuselák tam a zpět. K jednomu z organizátorů přijel PaCh se slovy “co uděláme s těmi skateboardisty?”. Dozvěděl se, že by bylo fajn je nechat na pokoji a i když si trochu zaremcal, odjel a dál to nerozmazával.

Větší vtipálek byl PaCh na křižovatce Vinohradská Legerova, kde longboardisty zkusil dostat na chodník. Ten je tam široký mezi metrem a třiceti centimetry. Ne že by to někdo bral vážně.

Zpět kolem Hlaváku chvíli svítilo slunce, ale na Těšnově už zase poprchávalo. Husákovým tichem a za Štefánikovým mostem jsem se odpojil a vyjel na Letnou. Ze Stromovky by se mi už nechtělo vyjíždět.

190420125454 190420125458 190420125461

Ztráty a nálezy.

Na jednu stranu škoda ložisek a kol – po delší jízdě v dešti a brzdění jsou vcelku naodpis. Ale tentokrát za to jízda stála. Ale jsem zvědav, jak tahle epizoda organizátorům zkomplikuje schvalování další jízdy.

Ne že by mi na tom nějak záleželo.

190420125464 190420125467 190420125468

Ps. http://vimeo.com/40687555

 

Reagovat

Komentare musi byt schvaleny adminem. Proto se hned po odeslani neobjevi.

Pokud se neobjevi do 24 hodin, z nejvetsi pravdeposobnosti nebyl schvalen