Bruslař na silnici
Jak všichni víme, jsme chodci. Aehm. Takže chodníky a po silnicích bez chodníků vlevo.
Ale svět na to připravený není. Ani náhodou.
Testoval jsem to spíše nerad na pár okreskách mezi Vestcem, Písnicí a Prahou.
Pokud jsem jel vpravo, ti vzadu troubili jak vzteklí. Jak by ne – ač jsem se snažil drže u kraje, ten metr a půl jsem zabral a předjet mě bylo těžší než cyklistu. Možná v tom svou roli hrálo to, že věděli, že nevidím dozadu.
Pokud jsem jel vlevo, bylo to peklo. Řidiči nejevili ani snahu kousek uhnout při objíždění bruslaře a nechávali mi jen naprosté minimum, kdy jsem měl nohy za sebou a bok vytočený, aby tam vešlo zpětné zrcátko bez toho, aby mě udeřilo. Zřejmě očekávali, že když je vidím, uhnu.
Po pár stovkách metrů jsem se rozhodl pro vpravo – ať si troubí, hlavně že mě objedou s rezervou.
Proti předpisům, nealtruistické, ale z pohledu bezpečnosti (pro mě) výrazně lepší. Ale kdyby to šlo jakkoliv jinak, utekl bych někam, kde je buď chodník nebo daleko, daleko menší provoz.