Samožer
aneb rozhovor přes mail se mnou na www.ladronka.cz
Petr Knopp:"Bruslení zůstávám věrný."
15.07.2008 – Zdeněk Pokorný
Po rozhovorech s dvěma mladými rychlobruslaři otočíme tentokrát o 180 stupňů. Našim respondentem je dvaatřicetiletý Petr Knopp z Prahy, většina z vás jej bude spíše znát pod přezdívkou TIK. Je znám svým odporem k závodění, jeho možná kontroverzní, určitě však zajímavé názory si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.
Tak začneme hned otázkou na tělo, za jaký jezdíš tým?
Ještě to tak! Společnost lidí, kteří rádi tráví svůj čas na bruslích při rozličných zábavách ať už mezi kelímky, na kopci či na zábradlí se rozhodně týmem nazvat nedá. A tak mi to vyhovuje více.
Od kolika let se bruslení věnuješ?
Má neoblíbená otázka. Protože začnu odpočítávat, kdy jsem začal s kolečkovými sporty (skejt, rok 89), odpočítám brusle (asi o tři roky později) a vyjdou mi strašně vysoká čísla (teď aktuálně 16 let od prvního střetnutí s bruslemi). Těch šestnáct let sice bylo prostřídáno i horským kolem, kulečníkem či skejtem, ale bruslení zůstávám věrný. Ale posun tam je: od agresivního bruslení směrem ke klidnějšímu freestyle slalomu. Tedy – jak kdy…
Jakou značku bruslařského vybavení používáš?
Made in China. Bez výjimky. Ale ze západních značek, které si nechávají vyrábět zboží v Číně nedám dopustit na K2 a kola Labeda.
Jaký je tvůj největší bruslařský úspěch?
Že se stále ještě dokážu postavit na nohy po pádu. Že se na ně dokážu postavit každé ráno.
Ale to asi není přesně odpověď na otázku. A protože přeci jde o to poměřit se s ostatními a ukázat ceny a měřitelné úspěchy, tak aspoň jeden příklad: před pár lety jsem jel nějaké závody v Mostě. Jen místo finálové jízdy jsem se jel s místními projet na downhill. A na Freeletné (závody ve freestyle slalomu, freeletna.brusle.info) se podílím organizačně.
Takže opravdu žádně medaile a poháry k oprašování ve skříni.
Zvládáš kromě bruslí ještě nějaké další koníčky?
Kolo, focení, drak, počítače a provozování několika stránek nejen o bruslení.
Co ti bruslení dává a bere?
Zde bych odpověděl úvahou již publikovanou na brusle.info:
Jen tak na bruslích
Ano. Budu se opakovat jako každé jaro a psát o tom, jak je fajn konečně vyjet na brusle, hřát se na sluníčku a vůbec nemuset spěchat abych nezmrzl jako přes celou zimu.
A jak se tak projíždím Prahou, zjišťuji, že zatímco jsem býval na bruslích její součástí, teď si připadám jako cizinec. Město a cesty, které bývaly důvěrně známé a projeté desítkami bruslí mizí nebo se pokrývají dlažbou. Na zídkách a zábradlích kde jsem dříve zanechal spoustu umělé hmoty z bruslí, vosku a kůže teď hlídkuje soukromá ochranka, které bruslaře nekompromisně vykazuje pryč.
Město mění svou tvář.
Vidím svůj pokřivený obraz v odrazech moderních mramorových a skleněných bank. Svůj osamocený obraz. Protože na ulici o kolegu bruslaře nezavadím.
Stačí ale zajít na více či méně vyhrazené místo, kde je bruslařů plno. Bruslařů ? Doma zabalit brusle, dojít na stezku, odkroužit si pár koleček, sbalit a domů ? O tom je teď bruslení ?
Asi ano. Ale stále doufám, že jsem součástí, jedním z bruslařů. I přesto, že mi ti mladší zdatně vykají.
Jak často trénuješ?
Na bruslích jsem skoro každý den. Ale termín “tréning” bych nepoužíval.
Máš představu, kolik jsi najel v životě km na bruslích?
Co takhle: 16 let * 365 dní krát 10km za den (průměr) = 58400 km. V reálu tak možná o deset- patnáct tisíc méně. Nebo také úplně jiné číslo…
Co bruslařská zranění?
Tělo sroste, ale kalhoty se musí zašívat. Poděkování Lence, že stále zašívá.
Máš nějaké veselé příhody z bruslení?
Zkuste provozovat webové stránky o bruslích a jistě se najde pár komentářových blbců, kteří se o ty veselé historky budou starat průběžně.
Odpověď už asi předem tušíme, ale přeci. Existuje nějaký tvůj oblíbený závod?
FreeLetná (freeletna.brusle.info), Pardubice na bruslích a Opavské noční bruslení. Což až na freeletnou nejsou závody ale srazy a pohodové projížďky.
Do kolika let hodláš bruslit?
Když jsem se ve dvaceti smál, že bolavé klouby ve třiceti jsou daleko, byla to sranda. O deset let později to tak vtipné není. Ale doufám, že to ještě chvíli vydrží.
Chtěl bys nám ještě něco říct?
Formulace otázek (tým, oblíbené závody, úspěchy či tréning) profiluje bruslaře jako natrénovaného tvora ženoucího se týmovou taktikou za přeludem zlatého poháru.
To nejsem a doufám, že nikdy nebudu.
Ale ať už bruslíte jakkoliv, tak vám přeji, ať vám to vydrží co nejdéle.