TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

[b]Horečka sobotní noci. [/b] Nebo spíš pojezd so…(import z brusle.info/blog)

[b]Horečka sobotní noci. [/b]
Nebo spíš pojezd sobotní noci. Po delší době se opět alespoň čístečně podařilo zorganizovat a dohonit pár lidí a projet se na bruslích Prahou.
Do srazu na Želivského jsem měl ještě spoustu času a tak jsem se soukromě projet přes Štvanici a Národní třídu na Novou scénu. Tam bylo jen pár kolařů (kdysi bych tam našel několik bruslařů, kteří by se přidali…) a pokračoval jsem na Želvu.
Tam dorazil jako první (první po mě) JiKo. Trochu překvapil tím, že pořád zdůrazňoval to, že bruslí jen půl roku. A taky brzdou. Záhy dorazil Ice se Zdenerem a dál už nikdo.
Hned po startu se objevila Městská policie, která se houkáním snažila něco naznačit. Bystře jsme usoudili, že zřejmě žijí v domnění, že bysme neměli jet po silnici a tak jsme jim to (na pár minut) splnili.
Vinohradská byla decentní rozjížďka, během které se zjistilo, že asi prostě budu dole první já. Ice se sice snažil ve vajíčku získat první místo, ale stačilo, abych se snížil do vajíčka a rázem jsem byl o pár metrů vpředu.
Další světlé okamžiky byly nad Muzeem v podchodu: jedu si zvolna dolů a přibržďuju, když slyším Zdenera:“kašlu na to, pustím to!“. Pochopil jsem co mám v zádech, potlačil pud sebezáchovy a pustil to z kopce také. Zdener je silná motivace….
Na Václaváku se mi pletla další městská policie… co dělat ? Předjel jsem je zprava, hodil jim myšku před kapotou a koukal, co oni na to. Ale řidič se na mě křenil a ukázal zdvižený palec.
Na Národní do metra a na Zličín. Já to s Ajsem prokecal, Jiko a Zdener proti sobě seděli a mám dojem, že neřekli ani slovo… ale možná se pletu.
Na Zličíně Zdener konečně něco vydoloval z automatu a pak jsme se vydali směr Řepy. Hned za prvním křovím stála další hlídka policie ale jenom jsme prosvištěli kolem, než si někdo něčeho všiml.
Poněkud netradičně jsme chytili po Řepy červenou, ale další cesta byla pohodový sjezd, kdy to sice nejede moc rychle, ale jede to pořád.
Autobus na Vypich a přesun k Vojenské nemocnici na asi největší kopec večera. Na kole jsem tam měl předtím 65 (značka tam omezuje rychlost na 40), na bruslích jsme to odhadli na 40-45. km/h.
V klidu jsem předjel tramvaj. Cestující i řidič trochu nechápali, ale co. V životě je spousta věcí poprvé.
Pak prokličkovat mezi auty přes vozovnu ve Střešovicích a u Diplomatu na tramvaj do Veleslavína.
Zpět kus po Kladenské a od Bořislavky po Evropské. Po volném dojezdu na Kulaťák já s JiKem na Hradčanskou, zbytek do metra.
A to byl konec.
Asfalt byl většinu cesty dobrý, dopravy tak akorát, světla z lamp nic moc a adrenalinu pomálu.
Ale už plánuji další sobotní trasu :)