TiK

Upozornění
Protože (jak se dočtete jinde) mě nikdy nikdo na bruslích neviděl, následující se tedy stát nemohlo.

Skatepark Hanspaulka
Horko a tisíc a jedna výmluva od Petry způsobily, že jsme nakonec vyrazili s Radkem jen dva. Pravda, Radka bylo potřeba trochu vyhecovat, ale pak to šlo :)
Skatepark jsme měli jen pro sebe – překvapivě žádní jiní cvoci nejezdili. Tedy – pár skejťáků to vzdalo poměrně záhy a pak už jsme park měli opravdu jen pro sebe.
Radek zkoušel překážky, aby poměrně záhy zjistil, že NAHORU to takový problém není :) Takže jsme střídavě jezdili, občerstvovali se (jen vodou – aby si náhodou zdejší alkoholici zase nemysleli :)) a probírali, jak co sjet.
S ohledem na koleno jsem si jezdil jen tak akorát na jistotu a do pohody – takže žádné velké polety nebo náročné triky.
A horko ? No, dokud se jede, tak je to dobré. Ale zastavit se na rozpáleném asfaltu nebo na plechové rampě je náročné. Takže jsme pojezdili, popotili nějaké to sádlo, poslali Petře pozdravy a jeli domů.
Cestou zpět jsem si ještě dal oblíbený sjezd z Hanspaulky kolem Julisky dolů. Radek mi to vzadu špuntoval od aut doprovodným vozem, což ale nebylo třeba, protože tvrdí, že na tachometru měl něco kolem šedesátky. I když jsem měl pocit, že to v rozměklém asfaltu vůbec nejede.
A tímto dopravním přestupkem všech zúčastněných skončila výprava do skateparku.