TiK

Modřany – Zbraslav
Možná už znáte, možná ještě ne. Ale pro mě to bylo poprvé. I když ne na bruslích, ale na kole.
A o co jde ?
O relativně novou cyklostezku – pokračování oblíbené trasy Podolí – Modřany. Tam, kde byl donedávna konec stezky na můstku u občerstvení (viz článek v Magazinline 02) je možná jet dál.
První část sice vede po dost mizerném asfaltu, ale po pár desítkách metrů přijde zcela nový asfaltový koberec směrem na Zbraslav.

  

První část je široká s pravidelnými rozšířeními – možná budou osazeny lavičky ?
Poté se stezka zúží a objeví se bílá čára uprostřed. Mimochodem – po většinu ze tříkilometrové délky je stezka poměrně úzká – subjektivně užší než Ladronka. Dva kočárky proti sobě to mají na milimetry, moje kolo (široká řidítka) + jeden bruslař v protisměru tak tak a na jízdu vedle sebe rovnou zapomeňte. Chvíle, kdy se kolem mě prohnali dva rychlobruslaři s širokým rozmachem nebo kdy se mezi dva míjející cyklisty vešel ještě třetí v plné rychlosti nebyly příjemné. Ustát se to dá, ale chtělo by to asfalt aspoň o metr širší.

  

Druhá výtka směřuje k ukončení. Konec je tak nějak…nikde. Zhruba sto metrů mizerného asfaltu před zbraslavským mostem. Tudíž jsou na konci dvě možnosti – mizerným asfaltem se přeškobrtat na most a někam pokračovat nebo se otočit a vracet se. Nezbývá než doufat, že časem se kvalitní povrch rozšíří dále podle Vltavy.
A poslední výtky se týká počasí – jak asi víte, v Modřanech kolem vody to fouká. Pokud do zad, je do dobré. Ale silný protivítr není nic moc. A že ho tam je.
Na druhou stranu to zlepšuje techniku odrazu a fyzičku. Ale šlapat delší úseky na převod 3/5 ye všech sil a jet kolem 16km/h je peklo :)

  

Závěr: Příjemné rozšíření modřanské stezky. Kvalitní asfalt, příjemné okolí a na každém konci občerstvení. Jen škoda šířky…