TiK

Bruslíme v hale (a děláme průsery)
Už druhou neděli si bruslilo v hale v Letňanech.
A abych vysvětlil druhou část nadpisu: po příchodu do haly bylo na ¼ rozlohy haly nataženo cosi jako gumový povrch.
Takže se to v klidu odtáhlo ke stěně a jezdilo se.
Ale na konci se objevila lehce hysterická žena (nevím kdo to byl) a začala komandovat, že jsme to zničili, nikdy to už nikdy nespraví a je to celé na vyhození. Podle mě velmi přehnané tvrzení.
Jak se to bude rozmazávat či jak to dopadne je ve hvězdách.
A co jinak bruslení ?
Já se věnoval překážce vyrobené z papírového pytle – skok vysoký. Přes výšku 80cm to bylo mnoho 180tek (najíždím popředu, dopadám pozadu), na 60cm fakie přeskok (najíždím pozadu, dopadám pozadu, bez rotace) a nakonec jsem si postavil něco o velikosti 103cm a přeskočil to aspoň rovně. A Andrea odvážně fotila pár centimetrů od místa, kde jsem dopadal. Ale protože nebyla možnost přenosu z foťáku kamkoliv jinam, mám fotky slíbené na příště.

    

Tóča. No jo, no. Dorazil, zapnul kazeťák (hokejisti ho hokejkami neutloukli) a tím donutil dost lidí k tomu, aby vytočili na svých mp3 přehrávačích hlasitost sakra vysoko. Nakonec už jsem neměl kam hlasitost zvyšovat a nějak se podařilo dohodnout s Tóčou, že ty své hrůzy ztlumil. Jeho představa, že se to co poslouchá on, musí líbit všem možná dostala nějakou tu trhlinu.
Krom toho měl potřebu poměřit velikost (skoku do výšky). No, on si poměřil, mě to bylo ukradené.
Přijel s nějakou slečnou, která vcelku nereagovala na standardní „čau“, ale co. Stejně nakonec skončil obklopen malými dětmi (interní vtip).
Zkoušela se i jízda po jedné brusli či jakési breakdance – s většími či menšími úspěchy.
A nakonec nová série fotek (nové dole) a jak to vypadá, když se spadne na kelímek: