TiK

I když to vlastně byla taková zkratka… Tramvají na Vypich a přes Ladronku (ano, rychlobruslaři, nával a tak) na Strahov. Trocha blbnutí na malých ohrádkách (což mi připomíná, že jsem je tu asi ještě nezmínil) a downhill dolů na Smíchov. Bohužel byla docela dost hustá doprava – tudíž se nejelo moc dobře.

Ze Smíchova na Nové Butovice. Na nějakém videu jsem zahlédl docela pěkný spot, tak jsem ho musel vyzkoušet. Docela to jde. Bohužel jsem s sebou neměl vosk a tak to moc nejelo. Škoda, na zídkách by se zablbnout dalo.

Odtamtud po stanicích metra zpět ku Praze. Sem tam nějaká hrana, ale jinak jsem se hlavně vezl. Ve starých Jinonicích, uprostřed ničeho, skatepark. Moc sjízdný nebyl. Vlastně vůbec. Pak pokračování směr Smíchov.

Docela jsem nestíhal na ulici Radlická – hodně hustý provoz mě vyhnal na chodník a ten byl samá díra a kořen. A štěrk. A beton. Plus rychlost, ve které bych moc šancí při pádu neměl. Tedy – na vyváznutí bez slušného silničního lišeje. V lepším případě.

Ze Smíchova přes centrum ke Hlaváku – a tramvají nahoru na Floru. Mezi hřbitovy a přes Ohradu Vítkovským tunelem. A ještě dokola – tramvají zase na Floru a tentokrát Vinohradskou dolů. Jedinou červenou jsem měl na jiřího z Poděbrad a tak to byl hodně příjemný fofr dolů.

Přes centrum zpět a vyběhnout na Letnou.

Tam se ukázalo, že po 45 km zkoušet ještě nějaké triky není až tak dobrý nápad, jak by se mohlo zdát. Už jsem nevyskočil ani na lavičku…

Takže domů. A gpska se zastavila na 48 km.

Uff,