TiK

Léto pokročilo a přišel čas na další jízdu po Praze. Nečekal jsem od ní nic (opravuji, nic dobrého) a tak by se s trochou nadsázky dalo říct, že mě příjemně překvapila.

Na Palackého náměstí jsem dojel už s dvacítkou kilometrů v nohách a nejistotou, v kolik že je vlastně start. Ale stihl jsem to akorát. Pozdravil jsem ještě pár nových známých z FB a přivítal se s několika, které jsem neviděl už pár let.

Před roky jsme se setkávali ve skateparcích a všichni byli či jsou výborní jezdci. Tím byla dána neoficiální laťka jízdy.

Teď si dovolím malou odbočku.

Znám jízdy v Opavě, Mladé Boleslavi, Pardubicích. V Pardubicích a obzvlášť v Boleslavi to tak nějak funguje samospádem – jistě, policie vepředu a vzadu, dobrovolní organizátoři, ALE. Ale funguje to. Řekne se “jede se v pravém pruhu” a funguje to. Ale zároveň pokud to okolnosti vyžadují, zaberou se oba pruhy a prostě to tak chvilku jede, aby se bruslaři spontánně vrátí tam, kam mají. Nikdo to nedramatizuje a z mého pohledu to funguje k naprosté spokojenosti všech. Mimochodem – prakticky nulové uzávěry na křižovatkách a řidiče, kteří sami od sebe čekali, až bruslaři projedou, stále nechápu a beru to jako Boleslavský zázrak.

V Praze je to (na těchto jízdách) jinak. Pokud se vyjede z pruhu, poměrně záhy je tam pořadatel, který,přestože vypadá, že je mu to ukradené, znuděně prohlásí něco jako “nejezděte tady”  a jede dál. O chvíli později z pruhu vyjede zbytek lidí, a nikomu tu nevadí. Až do nějaké křižovatky, kdy se organizace probere a začne nahánět lidi zpět. Ideálně tak, že čelo nezrychlí a tak se v místě zúžení začnou hromadit lidé. Oooops.

Další osinou je hudba. Zaznamenal jsem reklamu na Evropu 2 a jinak párvteřinové pokusy, kdy hudba skončila dříve než začala. To jsem nějak nepochopil. Soundtrack jsem nahradil naraženými sluchátky a vlastní hudební produkcí.

A co tedy vlastně ? Jelo se přes Palackého most. Zatáčka do Zborovské a malý sjezd. Jel jsem vzadu a sledoval plahočení a pokusy lidí přede mnou. Náhlé změny směru, plužení, děs a běs.

Naše skupina si to tak nějak užívala – skoky, 360ky, hrátky s bruslemi a pohodová relaxační jízda. Plná odboček. Pokud se čekalo na dav, stihli jsme se vrátit na konec a kus si dát znova, během další přestávky krátké poježdění ve skateparku a následné připojení k davu bez toho, že bysme něco zmeškali. To samé u otočky v Podolí – počkali jsme na konec davu v protisměru a dali si kus cesty znovu.

Mimochodem – o kus dále nás sprudil člověk, bez jakéhokoliv označení (v tu chvíli jsem měl jednu nohu za dělící čárou), že máme být jen v jednom pruhu. Stylem “jděte do prdele, blbci!”. O chvíli později prohlásil, že je hlavní pořadatel. Ooops.

Konec na Palackého a jakési ohňová show na konec.

Co závěrem ?

Nevím jak to přesně definovat. je to spíše pocit než objektivní hodnocení. Ostatní jízdy včetně Hepy jsou o pohodovém bruslení. Jede ne dav, ale parta bruslařů se společným cílem a zájmem. Pořadatelé jsou kolegové a ne hlídači.

Jsem rád alespoň za nějaké akce v Praze, ale příští rok asi tuhle vynechám.

PS. To, že oficiální fotky na facebooku jsou hodně mizerné je už jen třešnička na dortu.