S deštěm v zádech
Podzim mě dohonil. Jen pár slunečných chvil a pak voda.
Během té nedeštivé části jsem si stihl postavit překážku z umělohmotné silniční zábrany a obratem se na ni rozbít. Po zatížení dalšími kusy rozebraného Stalina už to bylo v pořádku a jezdilo se dobře.
Objevili se dva kolegové – ale moc se hecovali a já už na kolenou krvavý flek měl. Zbytečná práce. Jen se pak ptali, zda-li znám trik se zvířecím jménem: nabídl jsem jim trik “zpocený vepř”. Na otázku jak to vypadá jsem jen předvedl piruetu.
Nepochopili.
O chvíli později začalo pršet. Nepříjemná byla cesta přes rozkopanou Hradčanskou: namoklý prach pekelně klouzal a nedalo se ani stát. Ale nějak jsem to přeskotačil…