TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Všední den

Málo času a dost věcí na zařízení – takže jen na Letnou. Tam byla K. po návratu z Morávky – instruktorského kurzu.

Malá odbočka: na Morávce se školí, jak školit jízdu na inline bruslích. Bleeee…ale asi je to byznys. No, také jsem přispěl a byl jsem jedním z prvních absolventů. Ale i když si o kurzech samých nemyslím nic dobrého, lidi tam jsou super.

Ale zpět ke K. Radost z nové kartičky “instruktor inline bruslení”, metodická kniha (ručně psané poznámky included) s sebou na Letné a hned pokus učit nějaké děcko na bruslích. Buď mega altruismus nebo ztráta soudnosti. Co to bude v reálu ukáže čas.

Pak jsem jel za R. do půjčovny. Trocha vyprávění o letošní Morávce – tentokrát z pohledu člověka, který byl se mnou na prvním kurzu a pak se vcelku pravidelně vrací v roli instruktora. Něco jsem se dozvěděl, něco ne. Ale bylo mi “slíbeno” další hlídání v půjčovně. Takže nějaká ta koruna k dobru plus celý víkend zabitý mezi čtyřiceti smradlavými páry bruslí. Něco za něco…

Na jízdu mi zbylo pár minut – tak půl hodiny. Nic nového, jen tam nasázet pár triků na jistotu a pryč. Večer volala kultura.

A už bych vyrazil do nějakého skateparku.