Únava materiálu
se dostavila. Poslední dva dny sice na pár minut vyjedu, ale není v tom radost. Možná to souvisí s mizerným počasím, ale jezdím od ničeho k ničemu. Svěřoval jsem se P. na Letné: “Zaprvé se mi nechce, zadruhé mi to nejde”. P kontroval: “Nechce se mi, nejde mi to a na rozdíl od tebe to ani nezkouším”. Vítězství Pyrhy.
Na bruslích publikoval R. vcelku zajímavou úvahu o tom, jestli jsou k něčemu univerzální návody “Jak ve třech snadných krocích bruslit/lyžovat/skládat origami/ulovit žraloka”.
Na to je stručná odpověď. Nejsou.
Přesto či právě proto to mají současní "mladí bruslaři strašně jednoduché: na youtube najdou co a jak a pak už mohou jen napodobovat. My jsme si tu v devadesátých letech museli vymýšlet co a jak. A proto budou ti mladí lepší: mají jasně dané začátky a nemusí se zdržovat procházením slepých uliček.
Vím, že nikdy nebudou mít zážitky jako já. Vím, že se jim už nikdy nevyrovnám.
Sakra.