TiK

Štvanice na bruslích
tato akce měla několik historických prvenství:

• akce, naplánovaná na blogu vyšla (i když lidé různě naznačovalo, že se o ní dozvěděli odjinud
• dorazil Jerry. Sice měl dorazit na 110%, ale nakonec dorazil na Štvanici
• objevil se i Tóča

Ale popořadě. Shodou okolností jsem dorazil brzy a stejně brzy skončili i hokejisté se svými lascivními pohyby s holemi v rukou a mužným poplácáváním po zadku spoluhráčů– takže první čtvrt hodiny jsme měli led pro sebe jen v pár lidech – velmi příjemné.
Pak se začali scházet lidé nejen z blogu – u některých si nepamatuji aktuální přezdívku, u některých jméno …
Nakonec jsem si všiml i Tóči, který se jal uprostřed kluziště předvádět tanečky a pak vyzvídat u místního krasobruslaře, kterého na Štvanici potkávám pravidelně (krasobruslař viz v našem sportu nemusíte být homosexuál, ale dost to pomáhá). Viz důležití vlastnost být viděn s někým, kdo budí zájem veřejnosti.
A pak se korzovalo, hloučky se tvořily a zase zanikaly, probírala se různá témata (já to měl nejvíc jako knihu přání s stížností kolem brusle.info).
Vzhledem k odpolední jízdě na kole mi nakonec odešla fyzička a krátce po deváté jsem zmizel.
A samozřejmě nakonec slíbené:
Jerry mě uhnal. (Nebudu jeho výkon snižovat výčtem ujetých kilometrů odpoledne na kole nebo tak)