TiK

Průzkum terénu
aneb Prokopské údolí
Než zevlovat na Letné, vyrazil jsem prozkoumat, kde jsem ještě nejel na bruslích. Na kole ano, ale to se nepočítá.
Průzkum bojem začal na Zličíně, odkud jsem prokličkoval sídlištěm až na Luka. Samotná cesta je místy zajímavá – architektura socialistického realismu vyrobila místy stezky, na které člověka nepřipraví ani dlouhodobý pobyt ve skateparku a zbytek dorazí levná raně kapitalistická co-nejlevnější-dlažba.
Obvyklá cesta na kole padla (dojezd přes polní cestu) a hledal jsem začátek silnice, která do Prokopského odbočuje. V rámci hledání jsem našel příjemný downhill a okruh pro inline s celkovou délkou asi 300 metrů. Ale zato s luxusním asfaltem.
Pak už jsem našel kýženou odbočku a dal si velmi příjemný, i když krátký, downhill.
Zbytek údolí už je více-méně nuda. Asfalt kolísá mezi hladkým až k slušným dírám – takže měkčí kola jsou výhodou.
Občas je pro zpestření zpomalovací práh a výšce snad dvacet centimetrů – rozhodně jeden z nejvyšších v Praze.
Celá cesta je mírně z kopce, takže se dá jet vcelku rychle – bez větší námahy jsem předjížděl „víkendové bojovníky“ na kolech.
Závěr: příjemné zpestření, ale na vážnější jízdu to nevidím. A v protisměru (do kopce) bych to nezkoušel už vůbec.