TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Noční vyjížďkaJak už jsem psal, narychlo naplánova…(import z brusle.info/blog)

Noční vyjížďka
Jak už jsem psal, narychlo naplánovaný sraz v byl devět večer. Účast hojná, ale pak se to trochu rozpadlo (výmluvy, výmluvy – psaní www, operované koleno, celková tělesná slabost a tak). Takže nakonec jsme odjížděli čtyři.
První cesta z Letné dolů přs Štrossmayerovo náměstí, Štvanici a Příkopy na Národní. Kromě toho, že Kýblmen nahodil vcelku ukázkový rychlobruslařský double-push (na čtyřech kolečkách do kolíbky. Už se nedivím, že vyhrává rychlobruslařské závody) a já neustále rozrážel vzduch vpředu se nic významného nestalo.
Na Národní šup do metra a protože zbytek nahoře přešlapoval asi půl hodiny a tím dopřál obsluze vzpamatovat se z momentu překvapení, poslechli jsme si v několika jazycích nahrávku, že bruslit by se v metru nemělo.
Během cesty už nevím kdo dostal geniální nápad na postavení slalomu ve vozu metra – ale nakonec zvítězil zdravý rozum (či jeho ekvivalent) a nic se nestavělo.
Z Zličína (v tak pozdní dobu překvapivě mnoho lidí.) se jelo směr Plzeňská. Má hovězí nápady na slalom v Tescu byly také naštěstí ignorovány a tak jsme pohodovým tempem vyrazili z kopce.
Mimochodem – dnes docela smůla na semaforech. Kde to šlo, tak byla červená.
Pod Řepy dobré, do Motola to jelo také příjemně. Má vrozená skromnost mi nedovolí napsat, jak kdo dojel.
Dál už je to chvíli rovinky, chvíli z kopce – jen asfalt byl o něco horší, než si pamatuji. Asi už je to delší dobu, co jsem tam jel naposledy.
Kousek před Smíchovem se Kýblmen chtěl uklidit na chodník před projíždějícími auty – a vybral si jediné místo, kde na chodníku je několik schodů třikrát po sobě. Co jsem ho míjel, když nad schody dobržďoval, tvářil se velice překvapeně.
Ze Smíchova zpět na Národní a přes Staroměstské náměstí vzhůru po schodech na Letnou. (Kýbl se ulil do tramvaje – že prý nestíhá autobus kamsi do pohraničí.
Cestou jsme potkávali mnoho policejních aut – ale kromě totálně znechuceného zakroucení hlavou od policistky jsme se nedočkali žádné akce – a to ani, když jsme policejní auta předjížděli. Tímto děkujeme Policii ČR za shovívavost.
Za mě: velice příjemně se mi jelo, cesta odsýpala a celkově fajn. Jak to viděli ostatní ? Kdo ví.

Pozn. Pro ty, kteří by měli tendenci mi tu zase něco vyčítat či dokazovat si:
Vaše chyba, že podobnou jízdu pravděpodobně nikdy nezažijete.