TiK

Teď jsem, dopisoval věci do svého soukromého blogu a zároveň hledal nějaké věci o bruslích. Až jsem se dostal na stránky rychlobruslení a rychlobruslařů. Začetl jsem se do seznamu závodů, časů na kolo a podobných ptákovin a uvědomil jsem si, že v něčem je výhodné být rychlobruslař.
Obzvlášť při organizaci závodů.
Není nutné každého přemlouvat, aby přijel. Nebo že se mu v sobotu nechce vstávat a raději by závody v neděli. Prostě se uspořádá, zařadí do oficiálního kalendáře či série závodů a pokud se to nekryje s jiným proháněním se po oválu, je vysoká pravděpodobnost, že se na závody dokodrcá XY pečlivě připravených organizovaných závodníků. Jedno kdy a jak – prostě si plní své kilometry, takže přijedou. Povinně.
Nevyhnu se srovnání s Freeletnou.
Jistě, tvrdíme, že bruslení je o pohodě, o pocitu. Souhlas. Ale uspořádat závody ? Není to zcestná myšlenka ? Proč třeba nejít cestou odpoledního setkání na nějakém méně obvyklém a pro slalom vhodném místě ? Proč závody, když někdo nedorazí, někdo nejezdí, protože to umí méně či více než ostatní ? Výsledkem je pět lidí na „závodech“.
A to se nezmiňuji o tom, že není nikdo, kdo by z toho udělal show. Kdo jel Opavské jízdy když tam byl Slavo a další ze Slovenka, ví, o čem je řeč. Slováci se tam přišli bavit – a bavili jak sebe, tak okolí.
Ano, pošklebujeme se Tóčovi, že chce být populární a že se pořád dere před kameru – ale koho si vybavíme, když se řekne „tanec na bruslích“? Tím, že se nacpe všude udělal pro propagaci bruslí a tance na bruslích dost a dost.
Pošklebujeme se rychlobruslařům za kdeco – ale žádné další odvětví bruslení (možná hokej) nemá takovou organizovanou základnu lidí, kteří na závody prostě přijedou.
Je tedy organizovaná masovost budoucností bruslení ?

pozn. Až po odeslání jsem si uvědomil, že jsem to mohl jako reakci zařadit sem