TiK

Freeline skates

Pokud se toto „udělátko“ neobjevilo zde, určitě se mihlo na gadgets i jinde. A díky Radkovi (tzv. Argument obchodním partnerem a půjčovnou – se mnou se nikdo nebavil) byly freeliny v půjčovně k vyzkoušení.

A co je to ?
Freeline jsou něco jako rozlomený skateboard zkombinovaný s bruslemi. Dvě podložky pro nohy a pod každou dvě kolečka – ne z bruslí, ale až překvapivě široká. Podložky jsou lité a těžké.

  

Začátky
Vrhl jsem se na ně plný optimismu, jakže snadno mi to půjde. Ignoroval jsem návod, Radka a s letmým pocitem, že jsem někde na netu viděl videa „na freelinech snadno a rychle ve dvou jednoduchých krocích“ jsem se na to vrhnul.
A ona to není až takové sranda. Za prvé je to nestabilní. Ve všech směrech. Za druhé se na tom rozjíždějí nohy. Ve všech směrech. Což jsou v podstatě všechny problémy, které vás mohou potkat.
Takže zpět na začátek ke zdi/zábradlí. Za pomoci zdi a mírného kopečka zkusit nastoupit. Jedna noha, druhá noha, hele, první už se rozjíždí a jede doleva, už jede i druhá noha. Doprava. Seskok.
A tak znovu a znovu.
Od zdi jsem přešel na downhill před půjčovnou (kdo zná ví, kdo ne – od roviny se to prakticky neliší. Pokud nestojíte na freelinech).
Nastoupení už zvládám – položit obě části freeline na zem na bok, přední nohou převráti t tu první, nastoupit, odhodlat se, přenést na ni váhu a honem zadní nohou překlopit zadní část freeline a došlápnout na ní tak, aby chodidlo bylo zhruba uprostřed a v požadovaném úhlu.
Pokud se to nepovede, moc daleko jízda netrvá. Freeline jsou velmi citlivé na přenášení váhy a stačí trochu odlehčit a jejich vnitřní (nesmírně bohatý)¨život se projeví změnou směru. Nebo několika změnami.
Takže stojím s nohama více-méně v požadované pozici a začínám řešit jízdu. Díky kopečku se zvolna začínám rozjíždět. Nastávají druhotné problémy s udržením směru a proč mi zadní noha jede vedle té přední (viz slavná Rodinova socha „muž zadržující moč“). Do toho se snažím o koordinaci pohybů (paty k sobě, špičky k sobě), které by mi měla umožnit nabrat rychlost.
Místo doporučení se mi spíš daří pohyb ala snake-board. Veškeré nadšení je ale pryč, jen co se dostanu na rovinu – marné je mé zmítání, ale nehnu se ani o centimetr.
Zajímavé je i zatáčení – není problém udělat prudkou zatáčku na front- i back- side, ale opět je potřeba si hlídat, rozestup nohou. Ve všech směrech.

 

Konce
Takže zhodnocení po asi hodině a půl ?
Je to zatím jeden z nejtěžších způsobů pohybu, co jsem vyzkoušel. Bez několika dní tréninku bez šance, pak možná.
Velkou nevýhodu vidím v neuchycení nohou – sjet obrubník – snad. Ale více schodů nebo naopak na něco vyskočit mi přijde nereálné.
Lákala mne možnost mít freeline v batohu a když bude místo, popojet. Ale bez tréninku to nepůjde. takže uvidím, jestli je ještě někdy bude mít Radek v půjčovně. Pak se uvidí, jestli se to zlomí a já se to naučím.
A jinak samořejmě odkazy:

• freeline
• freeline cz
• videa na YouTube
• Gadgets