TiK

Proč jsou rozhovory na ladronka.cz špatně
Ano, vycházím ze základní premisy, že v rozhovorech s bruslaři na ladronka.cz je něco špatně.
Při pročítání už publikovaných rozhovorů jsem měl neurčitý pocit, ale dnes za jiných okolností a při něčem úplně jiném jsem ho dokázal pojmenovat.
Ty rozhovory jsou o ničem. S nezajímavými lidmi o nezajímavých věcech.

Lidé
Martina Žáčková, Jana Doležalová, Filip Adlt a moje maličkost. Kdo ti lidé vlastně jsou ? A proč se s nimi dělá rozhovor ?
Projel jsem si je googlem a stále netuším, čím by měli být pro někoho zajímaví. Nikde žádná umístění, výkony, nic. Jediným kritériem asi bylo to, že jezdí na bruslích.
Čím tedy moou přispět široké bruslařské veřejnosti ? Třeba jakási miss, jejíž přínos bruslení je nula nula nic a pokud si koupí foťák, bude s ní zítra rozhovor pro jiné stránky typu „Jak fotí miss“. TO celé přikrmeno univerzálními odpověďmi, které jen lehce variují dle závislosti na cílovém mediu. Použitelné pro Receptář prima nápadů i České ložnice.

Témata
V rozhovoru jim příliš nepomáhá ani autor. Zatímco u rozhovoru na diktafon lze probírat různá témata a odbíhat, při pár otázkách na mail, poměrně suše formulovaných moc možností není.
A většinou jednoslovné odpovědi to potvrzují.

Je to podobné, jako kdybych měl dělat rozhovor s atlety. Netuším o tom vůbec nic, tak bych obeslal několik náhodných osob a odpovědi zpracoval. Co na tom, že by to byl Pepa Vokurka místo Šeberleho. Atlet jako atlet a pokud na něm není nic zajímavého, napíšeme, že v něm dřímá velký talent. A laická veřejnost je spokojena rozhovorem s atletem.

Kdo by byl pro mě zajímavý ?
Lidé, kteří pro bruslení něco udělali, rozvíjejí ho či mají výsledky. Jmenovitě ? Z těch starých (pardon) Tomáš Rousek – legenda. Ještě starší zástupci quad scény: Igráček, Taz, Bodlák. Tóča – lepšího tanečníka na bruslích neznám. L. Buchcárová. Nebo třeba Lochman. Hanýsek, Mrštný za agressiv. A další, kteří se motají kolem bruslení a je o nich slyšet. (Jistě, trochu to kazí kastování: agressiv nemluví s rychlobruslaři, všichni koukají skrze prsty na „hobíky“ atd.)
Lidi, se kterými když si běžný bruslař přečte rozhovor, nějak ho to obohatí (týjo, ono už se tu fakt bruslí dvacet let ? Ono se dá takhle sjet zábradlí ? Ono je možné ujet maraton za necelou hodinu ? Tohle se teď nosí ? A ne spadla jsem na přítele, hahaha)
Ale to by je autor rozhovorů musel znát či se orientovat. Nebo si nechává ty lepší nakonec ?

Závěr
Ladronka si může odškrtnout kolonku (x)rozhovory s bruslaři. Jiný smysl v tom nevidím.