Barevný podzim na Letné
Stalin je utopen v záplavě listí, které se plete pod kola, do rukou, pod mikinu i do nohavic. Podle toho, kde zrovna ležím.
Je to krásné, ale náročné. Každou chvíli je někde nafoukaná hromada listí, která tam před pár minutami nebyla. A která pod koly bruslí může, ale nemusí, znamenat komplikace. Alespoň je to větší zábava.
Projel jsem si lavičky, navoskoval dvě hrany, které už moc nejely a povozil se hlavně s soulech. A krom jiného také překonal psychický blok z jedné zídky, na které jsem se kdysi tak rozbil, že jsem ji od té doby vynechával. Takže projeto.
Je fajn, že se předpovědi o počasí a podzimu nesplnily – alespoň zatím a přes poledne se dá jezdit. A že mi to časově vychází.