TiK

docela dost – 38km, prakticky na jeden zátah. A mimochodem – už začínám blbnout a jezdím jak rychlobruslaři i do kopce.

Takže kudy ? Zadem kolem Technické knihovny (hele, tam je nových staveb, i něco na pojezd tam je) a na Evropskou. Tramvají jsem si pomohl do Veleslavína a zbytek odšlapal až nahoru na Dědinu. Uff. Pak zkratka přes Starou Ruzyni a kolem Obi nahoru.

Při nájezdu na kopec z Drnovké za mnou byl nějaký cyklista. Toho bohdá nebude, aby mě dojel. Takže z kopce slušný fofr. Na protisvahu jsem zpomalil a v klidu se uklidil na chodník. A hele – cyklista zpomalil, přeřadil kamsi hluboko a začal se do kopce trápit. Toho bohdá nebude, abych ho nedojel. Žádná přednost do kopce – zahájil jsem stíhací jízdu. V polovině jsem ho dojel, na konci jsem ho dal. Potkali jsem se, když jsem u Hornbachu čekal na semaforech na zelenou. Takže ego pomasirovat: check!

Jak tak zvolna stárnu, zpomaluju. Kdysi jsem Řepy projížděl kdysi, poslal jsem to z kopce a neřešil, co bude pod ním. Teď to zohledňuju a raději si dám pár zatáček a podívám se, co mě dole čeká. Průjezd se tedy logicky zdržel. Ale důležité je si to (moderně řečeno) užít. Raději dát jeden dva skoky, slalom mezi kanály – a to, jak to bylo rychle je až na druhé koleji.

Dojel jsem na Plzeňskou a pokračoval ke Smíchovu. Jednu chvíli to bylo bok po boku s autem Policie. Nikdo nic neříkal a já tam rozhodně nezdržoval.

Většinu cesty jsem si vystačil s pruhem vyhrazeným pro autobusy, kola a taxi. Nikdo mě neobtěžoval, nikdo netroubil a tak to uteklo velmi rychle.

Smíchov, přes most kolem Tančícího domu, Palackého. Tramvaj ? Ne, až na Karlák. A hned zakopnutí o koleje. Ustál jsem to, ale bylo to o milimetry. A už jsem se posunul tramvají na I. P. Pavlova. A GPSku pustil až za Nuselákem… Výjezd  z Pražského povstání na Pankrác je stále dost nechutný, ale přezevše je to čím dál snadnější. A už je tu Budějovická. Otestovány nové cyklopruhy a cyklostezky – je to úzké, je to mizerné, je to na níc. Ehm.

Už se tmí a tak pokračuju – zpět Nuselák, Legerova, nová, vcelku slušná trasa kolem I. P. Pavlova a Rozhlasu na konec Vinohradské. Kolem Opery dnes pusto prázdno a v poklidu Hybernskou přes Staromák na Letnou.

Nevím proč, ale po 35km jsem byl výrazně nabuzený na další. A to tak, že jsem prvních několik bloků na schodech vyběhl. Kolečko na Letné, pár checkinů do foursquare a je to.

u Letné Letné míjím ohromnou frontu čekajících na představení. Jdu po trávě, do davu zleva doprava se mi nechce.

Ležím večer doma a je mi fajn. Nohy bolí, ale projel jsem se skvěle.