Vyšehrad obráceně-[import z mamil.cz]
No, obvykle běhám delší klesání, rovina a krýtké stoupání (obíbené schody). Takže obráceně. Jeremenkova lehkým klusem dolů (kolena děkují) a směr Vyšehrad po nábřeží.
Docela mě potěšilo, že ten lehký klus vcelku dotahuje většinu běžců, kteří se tam plácají. Přece jen pocit méněcenosti, zaháněný běžím pomalu, naháním vytrvalost byl chvílema dost hořký. Hlavně při pohledu na čas na kilometr.
Pod Vyšehradem jiné schody. Kratší, lehčí… no, úplná procházka růžovým sadem to nebyla. A to jsem zjistil, že už jsem je podle Stravy běžel. A rychleji…
Pak stoupání na Pankrác. Malé, ale furt. Na konci jsem toho měl tak akorát a šlo se prasit Kyblíkem z KFC. Jenže neměli kukuřici (a to by mě žena hnala), takže s kýblem domů a ještě čtyři na kole na Budějovickou – pro zbytech pochutin.
Takový trojboj – běh, kolo, přežrat se.