TiK

Po vánočních zdravotních problémech se nepříjemně přibližil první závod a já zvolna propadám panice.

Takže jsem se byl otestovat – půlmaraton, převýšení o cca 150m menší než mě čeká… a měl jsem toho dost.

Tramvají do Bráníku a pak už poklusem na Zbraslav a Břežanské údolí. To znám, jak nutné a otravné může být na kole po asfaltu čtyři kilometry pořád lehce do kopce. Ale pěšky to docela odsýpalo.

Obvykle na kole jezdím Dolní Břežany – Písnice po polní cestě, ale dnes bych se tam utopil v bahně. Zpět na silnici a Břežany – Točná – Písnice pěkne po asfaltu.

Zase bylo krásné jarní počasí a cestou jsem i fotil.

Pak už jen zabočit do Modřanské rokle a zpět k vodě. Tam už to bylo devatenáct v klidu po rovině jsem to dotáhl na 22. A jako měl jsem toho fakt dost, i když čas nic moc. Jako jo, těch pět kilometrů stálého stoupání tomu moc nepomohlo, ale na závodě mě čeká cca šest po rovině, tak 600 výškových na 4 km a zpět, takže to bude drsné :)

Původní plány, že poběžím přes dvacet, dokud to bude komfotní, vzaly za své a když jsem si splnil povinnost, zapadl jsem do tramvaje.

Mám týden do závodu – takže hlavně nepodlehnout a nezkusit dohnat, co se dá. Zničit se odjed plně mrtvý by bylo ještě horší.

Zůstávám tedy u rozumného tréningu a uvidíme v pátek večer.

Jo, zároveň splněny Strava úkoly: 10km a půmaraton.