TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Daleko, daleko jsou Kralupy-[import z mamil.cz]

Hlavně když v Tróji není lávka a jen oklika na další most znamena 4km navíc.

Ale běželo se dobře. Tak do 22 kilometru. Odtamtud to bylo už na houby a plánovaných třicet nepadlo ze dvou důvodů:

  • už jsem nemohl a nebavilo mě to
  • pamatoval jsem si, že chvíli po celé mi jede vlak zpět.

Možná bych to na těch třice dotáhl, ale jsem rád, že to dopadlo takhle. Mohu se hýbat, nic mě zvlášť nebolí a tak.

Mám ale deprese z běhu – sice daleko, ale pomalu, moc pomalu. Sice na segmentech mám osobáky (rychleji než předtím), ale půlmaraton o půl hodiny za osobákem je tragédie (jako jo, šetřil jsem se, ale stejně).

Vypadá to, že běhám pomalu a daleko, ale taky blízko a taky pomalu. Prostě že postup stojí za houby. A že s tím budu muset něco dělat. Zařadit rychlé tréningy a delší trasy zkusit ve vyšší rychlosti (což je tak o půl minuty na kilometr).

A v nejbližší době (po zotavení) si zkusit půlmaraton na čas.