Kde jinde, než v hale
mohu být v neděli večer.
Před halou to vypadalo stejně, jako v celé Praze – takže děs a hrůza. Či spíš metr sněhu a sem tam led.
Pěkné, pěkné. Parkovat nebylo kde, zima byla vlezlá, kláče byly pozdě (čti až po mém příchodu), prostě katastrofa :) V hale bylo ale teplo a útulno (ve srovnání s venkem) a lidí tak akorát.
Dorazilo i pár trekařů s tanečníkem v čele. Reakce lidí byly obdivuhodně stejné:
- Sakra, má kazeťák
- Hurá, nemůže najít zástrčku
- K čertu, našel ji…
Naštěstí Jacksona nechal doma a nakonec hrál vcelku použitelné tuc-tuc.
Tradičně bylo několik řad slalomu, rodiče s dětmi hráli hokej a já se sebou tloukl o zem. Tedy – chtěl jsem létat vzhůru, ale místo toho jsem neustále padal na hubu. Lidský život v kostce.
Když mi to šlo, vypadalo to takhle. Ale dnes to bylo spíše tahle. (oboje videa do 1MB). Ano, na youtube by to bylo lepší, ale mám tam pár výhrad k licenci a raději mám data na svém serveru.
Nakonec jsem protočil kotník, který jsem načal tuhle při dobíhání tramvaje, směrem, který nebyl úplně vhodný a pak už jsem jen kroužil dokolečka dokola a zvolna se snažil rozbruslit to.
A pak domů.
Hala není špatná, ale strašně se těším ven. Bohužel ten metr sněhu, co tam leží, není úplně pro…