TiK

GPS…hračka. Ne, nebudu kačerem a honit se za přeludy. Spíš mě to těch letech začalo zajímat, jak dlouhé jsou mé pražské oblíbené trasy a jak rychle jezdím.

A protože můj telefon nepodporuje GPS  (a neustále mu hrozí ošklivý a krutý konec (ať již jezdím na bruslích nebo čtu maily ve vaně)), vyhrála to externí Nokia LD-4W.

A jak to vypadá po prvních dvou dnech používání ? Gps modul je výborný – fix mezi 10-40s, spárování bez problémů, signál bere i v kapse u kalhot.

Horší je to s druhou částí – telefonem. Google maps  nezobrazuje polovinu informací, co mě zajímají a jinak asi nejlepší Locify je úúúúkrruuuutněěěě pomalý. Přestože splňuje to, co potřebuji. Takže hledám dál. Ideálně něco pro Symbian a ne javaparodie.

Nejhorší je, když ale někdo zavolá. Většinou se rozpadne Bluetooth spojení a je potřeba restartovat mobil (restart gpsky nepomůže).

Praxe

Stačí vyjít ven, před domem pustit gps i telefon, spárovat, počat na fix – a šup s obojím do kapsy a jede se. Občas se podívat, kolik to jede. A to je celé.

Překvapilo mě několik mini-kopců v okolí, kdy gpska ukázala rychlost přes 60km/h. Jinak jsou rychlosti vcelku očekávatelné – transportní rychlost průměr kolem 20km/h ve městě, maximálka kolem 40km/h.

Ale to mě samozřejmě ještě čekají Strahovy, Zličín a vůbec samé příjemné věci. Samozřejmě na otestovní Gps :)

Ne, opravdu se nechci honit za výkony “dnes o pět vteřin rychleji” či skrytými poklady. Ale chci své město poznat i řečí čísel. A vlastně i sebe.