Motivace k závodnímu bruslení ?

Napadlo mě to teď při posledních závodech. Vlastně podobná myšlenka mě v někde vzadu v mozku pokopávala už delší dobu. Ale o co jde.

O motivaci k závodům.

Tedy o motivaci pro obyčejné bruslaře, někdy též nazývané hobíky. Představme si, že někdo, kdo se potuluje na Ladronce nebo krouží ve Stromovce chce poznat atmosféru závodů. Zkusit si trať na čas. Vybere si tedy závod a jde na start.

A je hodně pravděpodobné, že tam narazí na profi či poloprofi rychlobruslaře. Elastik, slušné vybavení, možná i tým více lidí. A čeho se po startu dočká ? No přeci že ho zajedou ukrutným způsobem o desítky minut. A on, přestože v rámci fitnessů může být dobrý, může mít najeto, nemá nejmenší šanci stoupnout si na bednu.

Výsledek může být dvojí.

  • Zdravě se nasere a začne pravidelně trénovat, dokoupí si vybavení, věnuje tomu dost času a třeba časem vyhraje.
  • (Pravděpodobně se ) vykašle se na další závody, protože to přece stejně nemá cenu.

V lepším případě typu PIM dostane medaili za účast.

A stavět se na start s vědomím, že prvních XX míst obsadí profíci a na něj zbude nejdříve místo 30 je o ničem.

O jisté nespokojenosti ze strany organizátorů může vypovídat i věta z tiskové zprávy:

Přestože se jednalo o závod hlavně pro veřejnost, účast v něm si neodpustili naši přední pohároví inlisté, kteří samozřejmě ostatní motivovali k velkým výkonům

Přečtěte si tuto větu. A neříkejte mi, že slova přestože a neodpustili tam jsou omylem. Druhá část za čárkou už jen zahlazuje negativní dojem.

Řešení ?

Ve skateboardingu občas jsou závody pro lidi, kteří nejsou sponzorovaní, jsou mladší XX let či jezdí maximálně XX let. Určitou možností by tedy byly kategorie pro, skoro-pro a (třeba) hobby. Jenže to pravděpodobně ztroskotá na kritériích – mnoho hobby jezdců má profi vybavení a naopak – i na 80mm fitnesech jsem teď na závodech zajel pár od pohledu pro rychlobruslařů.  Dělit to podle účasti v týmu ? Velikosti koleček ? Nelze jednoznačně definovat profíka od normálního člověka (ano, tuhle formulaci jsem použil schválně). Ani ve výsledkové listině není viditelný nějaký zlom, kde se mění časy skokově  a kde by šlo podle času profíky najít a identifikovat.

Opravdové řešení ?

Není.

Prohlášení:

Opravdu neželím, že jsem skončil tam, kde jsem skončil. Je mi to jedno. Spíš je mi léto jiných fitnesáků, pro které by byla medaile ohromnou motivací  a třebas by to přilákalo k závodům více lidí.

Třebas naposledy v halovém mistrovství republiky jeli ne-profi asi tři lidé.

 

2 Comments

  1. Makovec says:

    Mluvite mi ze srdce. Pred lety jsem LIL uvital, protoze jsem s bruslemi zacinal a proste jsem se chtel porovnat s ostatnimi. Dojel jsem stejne mezi poslednimi, ale rikal jsem si, ze po par mesicich mi to nevadi a postoupim dalsi rok. Pak jsem si bohuzel zlamal nohu a pri dalsich zavodem jsem byl opet na konci. Poslednich par mesicu uz jezdim pravidelne, vymenil jsem si brusle a i kdyz jsem se (dle meho nazoru) opravdu hodne zlepsil, stejne mi muj soucasny cas staci na spodni patra jakehokoli zebricku. 10km za 17 minut proste nikdy nebude v mych silach – jsem proste hobik. Letos premyslime, jestli vubec na LIL (a jine) vyrazit. Prohrajeme, to je jasne, ale kdyz je nebo jako hobby, trosku me stvou speedari ve stejne kategorii. Jenze jak bylo receno – jak je oddelit. Mozna by pomohlo udelat neco jako “nikde neregistrovani lide”, ale tezko rict. Na druhou stranu – porad to delam proto, ze me to bavi – takze se prece nenecham rozhodit lidma v elastakach :)

  2. tik says:

    @makovec. Diky. I kdyz – 10km za 17 minut neni az tak narocne ;)

Reagovat

Komentare musi byt schvaleny adminem. Proto se hned po odeslani neobjevi.

Pokud se neobjevi do 24 hodin, z nejvetsi pravdeposobnosti nebyl schvalen