TiK

Proč já to dělám ? (copy & paste z meho soukromeho blogu)
V rámci záchvatu teplého vzduchu v kombinaci s chutí sportovat jsem natáhl budík o půl hodiny dřív a z půdy snesl kolo.
Ještě večer jsem byl přesvědčen, že je to dobrý nápad.
V půl osmé ráno to už tak nevypadalo.
Ale byl jsem na sebe tvrdý a zlý, takže po krátkém přemlouvání (nevstávej, ještě si přispi, s kolem můžeš začít i zítra…zítra…někdy) jsem vyvedl svého ohnivého oře a křepce vyrazil.
Tedy – vyrazil. Vezmeme-li v úvahu stav mé fyzičky, vyvinul jsem adekvátní rychlost a místy i předjížděl rychlejší brouky a pomalejší důchodce.
Trasa Sibiřské náměstí – Vítězné náměstí – Bořislavka – Divoká šárka – Tiskárny Naše Vojsko. Není to daleko (podle Infomapy asi 8 km) ale je to dokopečka. Pořád. Ne moc, ale pořád. A ještě s výhledem na celou rovnou silnici do dálky, mizící teprve na horizontu (událostí ?)
Kolem Bořislavky mě to upřímně nebavilo a řečeno s Hanibalem: „Kdyby nebyla v sázce má čest, raději bych šel pěšky“.
Sebeklamem a poctivým odmítáním skutečnosti (tlak na levé straně hrudníku, poruchy vidění, bezvědomí) jsem ale dojel do práce. Za +-35 minut, takže jsem tu spolehlivě první. O půl hodiny dříve.
Ale co – pokud nebude sněžit tak zítra další výlet a už se teším na spáteční cestu – z 99% bude jen z kopce !