TiK

Instruktor in line bruslení
Kdesi na počátku byl odkaz. Pak následovalo období hecování a vzájemného dobírání se navzájem, které vyvrcholilo přihlášením se a zaplacením poplatku za
Kurz „Instruktor In-line bruslení“
S příchodem dne-D (neboli odjezdem) se kurz začal jevit reálně. Domluvily se organizační věci jako odjezd, doprava, kdo zaplatí plyn a podobně. Stejně jako osazenstvo Radkova zánovního plynového Tranzitu. Osazenstvo Tik, Zdener, Radek a Havran se ukázalo adekvátní nálepce Dítě ve voze na zadním skle.
Mimochodem Havran. Nějak není přesně jasné, kde a jak se tam vzal, ale prostě najednou na blogu bylo, že jede taky. Kdosi prohlásil, že ho viděl, tudíž byl uznán jako právoplatný přispěvatel na palivo a naložen v středu těsně před čtvrtou na Letenském náměstí.
A Havran bude jistě ještě hrdinou dalších řádek…
Výprava odstartovala na čas a cesta Praha – Brno – Olomouc po dálnici byla bez jakýchkoliv problémů. Ty nastaly až relativně před Malou Morávkou, kdy domorodci navigovali „za Komerčkou doprava“, což je informace skutečně přesná, pokud tušíte, kde ona Komerční banka stojí. I doufali jsme, že po spatření pražské SPZ nás neposlali na druhou stranu.
K Penzionu Pohoda jsme dojeli jako poslední a hned u vchodu byli přivítáni. Následovala večeře v podobě vynikajícího steaku (jen Zdeněk se nějak ofrňoval a bojoval s ním delší dobu).
Po večeři krátké představení našich školitelů a zákeřná otázka, kdo jak jezdí. Na dotaz, kdo je velmi pokročilý se zvedla jedna ruka. Moje. Žádná falešná skromnost, že ?
Nicméně pak už se ostatní přiznali co si myslí o svých výkonech a dál probíhala družba nad sklenicí něčeho dobrého.
Ráno začala výuka. My, co jsme nalhali, že to umíme jsme se věnovali spíše otázkám, jak to naučit někoho jiného, druhá skupina, ze které někteří brusle viděli podruhé (poprvé, když si připravovali zavazadlo) řešila, jak to napřed naučit sebe.
Postup je prostý – jak kohokoliv, kdo na bruslích nikdy nestál dostat do stadia někam dojet a nezabít se u toho.
Bruslit umím, ale metodika a výuka byla přesně to, co jsem chtěl slyšet. A pravým peklem se stalo předvádění jízdy, kdy je potřeba vžít se do role začátečníka a adekvátně mu ukázat, jak by to mělo vypadat. Reálně to znamená zapomenout na většinu instinktů vypěstovaných během let ježdění a neustále si hlídat, co dělat tělem, rukama a kam jet.
S tímhle si naše skupina hrála dopoledne, odpoledne se spíše řešily otázka in-line floorbalu a to tak, že prakticky. Je sice pěkné, že umím bruslit, ale takový ten kořen, co jsem jím měl trefit malou kulatou věc tak, aby koordinovaně odletěla už byla větší sranda. Aspoň pro mě, co hokejku držel naposledy (a koneckonců i poprvé) před několika lety a od té doby nic.
Mimochodem – většina ježdění probíhala na rozsáhlém parkovišti kousek pod Morávkou. Na parkovišti, kolem kterého jsme přijížděli a měli za vtip, že na něm budeme bruslit. Na parkovišti, které se svažovalo prakticky všemi směry a při hokeji byl nejnižší bod uprostřed hřiště. Na parkoviště obklopeném kopřivami. Velmi útulné místečko.
Druhá skupina převážně žen se (alespoň z mého pohledu) na opačném konci plochy učila prakticky základy bruslení. Společně s „Atomovým dědkem“ Daliborem (ano, konečně se dozvěděl svoji novou přezdívku. Autor a původ tohoto označení mi nejsou známé, ale vcelku se ujala) se dámy snažily a snažily se velmi. Zlepšení bylo viditelné prakticky po minutách a na konci kurzu už jezdily moc dobře.
Kromě parkoviště nás ještě jednou déšť zahnal do kryté haly pro motokáry v Bruntálu. Trasa z pneumatik, tma a s postupem času kondenzující vlhkost na zemi dovolovaly nádherné „slajdy“ a finesy při brzdění ale na praktickou jízdu to tak skvělé nebylo. Jízda celého okruhu na čas (já druhý a nemam pro to ani výmluvu), létající talíř přes polovinu haly – bylo to velmi příjemné zpestření.
Druhé byl výlet po okolí Malé Morávky. Do kopce to bylo k nepřežití, sjezd dolů byl roztomilý.
A co kromě toho ? Příjemné ubytování – celý penzion jen pro nás, výborná kuchyně, nekuřácká společnost a příjemní lidé.
Další podrobnosti, stejně jako osoby a obsazení budou zveřejněny v dalším dílu, který přijde co nevidět.