TiK

Jirka a Filip alias JiKo a Zombie – 21.5.05

Když jsem vyskakoval z tramwaje na bruslích Zombie už tam byl. 2x jsem si objeli stromovku, aby Zombie zjistil, že se mnou se dá bruslit i v terénu (na rozdíl od jeho přítelkyně :-) ). Navrhuji ZOO a tak pohodně projíždíme stromovkou k podjezdu. Od kolejí byla hlína ale udusaná, dalo se to dobře. Když jsme se dostali na druhý „houpací“ most po pravé straně ve vodněslalomovém kanálu se cosi dělo. Cíl byl ale ZOO a tak jsme objeli celý trojský zámek shora (jezděte rači spodem, protože zatepla je na silnici úzko … auta jsou holt širší a tvrdší). Kolem ZOO sjíždíme na dolní parkoviště, příčné prahy nás nezpomalí :-) Dojíždíme zpět k houpacímu mostu a míříme ke kanálu. Asfalt se zde věru silničářům nepovedl, brusle duněly, nohy brněly ale 500metrů jsme zdolali. Zastavujeme na odpočinek a sedáme si na diváckou lavici což s limonádou v ruce vyžadovalo kapku zručnosti. Jezdily rafty a v betonovém kanále to byla celkem prča, protože při zdolávání zpětných branek raftaři využívali odborně vedených nárazů na zeď. Při pohledu na jejich svaly jsme žádné rozmíšky nevyvolávali. Za čtvrt hoďky jedem dál proti proudu asi 500m po stejném povrchu, drncá to nějak méně konstatujeme, možná si naše kotníky už zvykly. Tramvajový most byl nedostupný, 50m trávy a kopec odradil naštěstí až k mostu barikádníků byl asfalt o hodně lepší. Po mostě se skvělým povrchem bez odrazu pěkně mírně z kopečka, projíždíme autobusák a halu metra, šup do podjezdu na druhou stranu a 15kou na letnou. Tam pár projížděk a zastávka u metronomu. Beautiful wiev. U Hanavského pavilonu se domlouváme, že jedem na Kampu. Později se ukázalo, že to nebylo šťastné, když hned po zahájení sjezdu Chotkovy na Klárov brzdím na asfaltu co to jde, který ale za zatáčkou střídají drobné kostky. Volím skok na silnici do protisměru a hurá chodník se stáčí na schody pak sjezd po asfaltu zakončený doběhem v trávě. Odtud až k parku Kampa jsou jen kostky, kostky, kostky. Děs a běs. Vyčerpaní a se špinavými rukami hledáme vodu na umytí rukou (od brždění o sloupy, zábradlí a značky… kašny v Praze ale došly. Kampa a dál se dala projet již na asfaltu, šťastní v horku dorážíme na Náměstí Kinských. Brusle jdou dolů a my jdeme do kašny. Áááá.
Pak zkoušíme zajet na Střelecký ostrov, ale rampa, která tu kdysi byla je fuč. Otrávení zvovu šplháme do schodů a jedeme k národnímu divadlu. Perfektní plac na ježdění, hladký ale přesto dost drží i při ostrých obratech. Asi 2minuty jsme hráli fotbal a honili se za flaškou od Coly. Pak přijíždíme k Tescu a kupujeme párek v rohlíku.
Když paní dávala ten můj do rohlíku, spadl jí na zem. Co s tím budete dělat? ptá se Filip, …asi to vyhodíte, že? Paní: no samozřejmě, co jiného. Dáte mi ho teda zadarmo, když ho vyhodíte, říkám? Nééé odpovídá hokynářka a my se potutelně smějeme.
Odtud na Karlák bohužel samá malá kostka a ve spojení s lehkým kopečkem. Co šlo jeli jsme po kolejích. Karlovo náměstí jsme přejeli až do zadu a směřujeme na Palačák. Podél kolejí je značka Zákaz vstupu, my ale jedeme tak vstupujeme. Proč zákaz se hned ukázalo mezi projíždějící tramvají a zdí je místo tak na jednoho inlajnistu. A to jsme byli my dva za sebou :-) Na Palačák jsme nedojeli, protože nás zaujala ulice Pod slovany svým asi 150m poměrně ostrého sjezdu s neznámým terénem. Pokud neumíte skákat, raději to objeďte. Po sešusu jsme dojeli na Palačák zadem od sochy a nasedli na tram do Podolí. Tam začíná cyklostezka směr komořany. Dobrý povrch a jen 2 nebezpečné minisjezdy. První je nebezpečný hlavně tím, že na šířce cca 2,5m jezdí i nevyzpytatelné děti a za zatáčku nevidno. Dojeli jsme asi do poloviny ale nohy bolely tak jsme zajeli na tramvaj (bylo tam obratiště linky 16) nasedli na 17ku a jeli směr domů…