TiK

Po zimním stadionu to dnes odnesl i skatepark. Nevím, zda plánovaně nebo ne, ale několik chybejících pruhů ve střeše a sníh v parku.

V rozhovoru s Ivanem Pelikánem se pojďme vrátit o pár dekád zpět a zavzpomínat na krušné začátky skateboardingu v naší kotlině. Zpátky do vyčichajícího normalizačního ovzduší konce let sedmdesátých a dál do let osmdesátých, kdy sibiřský vítr vál ještě pořád dost silně. Bohudík, nebyli jsme tak pevně sevřeni v sovětském područí, aby si sem prkno se čtyřmi kolečky nenašlo cestu.

via skaterock.cz

Bylo nebylo…v roce 1988 se v Praze pořádal Euroskate.

Odbočka pro mladší, co ještě nebyli na světe. Ano, už tenkrát se jezdilo na skejtu. A na bruslích. Trekových. Zobák, Panker…a tak. Ke studiu doporučím vynikající stránku plnou historických fotek – http://www.sk8slalom.cz/2009/davnovek/. A hlavně to PDFko – je to fakt pekelné.

Ale výsledkem závodů bylo několik překážek. Kvalitní, z kovu – a co nostalgie a skleróza napovídají, byly velmi dobré. Nakonec byly uskladněny v nejodlehlejší části Výstavište (vlastně Parku kultury a oddechu Julia Fučíka) na asfaltovém plácku. První skatepark v Praze. Dva wallridy, vlna, nájezd a U-rampa – vertikál, žádná mini-mini. Časem přibyl dřevěný transfer a železná I traverza na grindy. Určitě i další, ale to si fakt nepamatuju.

Pár skejťáků, pár bruslařů. Trekových. Já tenkrát na skejtu.

A o několik let později se Správě Výstaviště znelíbilo a překážky se daly pryč.

Jaké bylo moje překvapení, když jsem kus rampy našel v Pardubicích:

Jen doplním – tohle je jen část. Celé účko bylo zhruba dvakrát tak široké – kaňon pro sjezd býval až za polovinou šířky rampy.  Bylo to překvapivé a příjemné setkání s minulostí.

Ale letos už nestojí ani tahle část – ale tolik to nevadí. O pár metrů dále je pardubický skatepark.

Proč většina inline videí má jako “hudební” podkres nějaký gay-hip-hop. (Aktuálně poslední tady). Resp. nějakou klasickou hudbu, do které kdosi šišlavě mluví jako “da big gangsta” – rozumět mu není, ale je tam “shit” a “bitch”, takže je to jako kchůl…

Mimochodem – nesrovnávat se sk8 videem Powel Peralta – Eight (k doptání zde), kde první part na U-rampě je o po těch mnoha letech neuvěřitelně našláplý. Proti tomu je to mrcasení na railech fakt o ničem.

Sakra.

Tomuhle projektu (i když stále netuším, kde je) strašně fandím.

DC STOKA – video story a závěrená galerie via skaterock.cz

PS: DIY – Do It Yourself

je to ten co byl shozen z Letné (Stalina), nebo je to skejťák, který si to hodil úplně jiným způsobem ?

   vyrobený skejťáky. Až se na mé milované Letné štítím někam sednout.

mají letenští skejťáci. Místo aby využilo desítky “přírodních” překážek, musí neustále rozebírat schody, protože nevyskočí výš než deset centimetrů.

To, že si rozebírají jeden z nejlepších spotů v Praze, nahrávají protivníkům včetně magistrátu, který na další opravu už dlouhodobě nemá peníze, je jim vcelku jedno.

Nabízí se otázka: byli jsme jiní ?

Trochu. Ale například lavička, na které jsem kolem roku 90 začínal tam stojí dodnes. Pravda, sice trochu obroušená, ale jinak stále funkční (jen co najdu fotku, tak pošlu). Fotky jsou tady

Tyhle schody vydržely necelé dva roky.

Dalším jménem co padlo výše je Luxor. V současné době je zde jedno z největších knihkupectví v Praze a když zamíříte do nižších pater, zjistíte, že tam jsou další a další obrovské prostory. Tuším, že v minus jedna kdysi stávalo něco, z čeho by vám šla hlava kolem. Něco po čem Praha zoufale volá. Zapojte fantazii, představte si techniku alá hollywood, jak se kolem vás přetváří realita a jak jinak než formou záběru, kdy kamera se točí kolem vás jak v Matrixu. Knížky mizí, dřevěné regály se přetváří do ušlechtilejších tvarů v podobě několika radiusů, šedivý lidé zabraní do knih se najednou rozzáří a postávají kolem minirampy a sledují dění v mini. Jenže stojí tak, aby viděli nejen na tu jednu, ale na všechny tři! Ano, přesně tohle byl Luxor. Jedna velká mini, svírající pravý úhel s menší mini na transfer a prostor v jejich otevřené náruči vyplňuje mikro. Prostě Luxor. Místo na které vzpomíná každý pamětník. Právě z tohoto legendárního místa pochází minirampa, co ukončila svou pouť v sobotu 21.11. v Děčíně. Jedná se o tu prostřední minirampu a nyní se řeší, zda bude její budoucnost pokračovat v Děčíně, nebo v Ústí nad Labem. Doufejme jen, že neskončí ve skladu jako její větší sestra a když ano, tak snad ne na dlouho.
Kino Labe končí, není na nájem a majitel domu už není přítomnosti legendární mini zrovna dvakrát nakloněn. Musí se tak najít další místo pro mini a jako rozlučková party byl uspořádán právě Miniramp Skate Contest, kam zavítal i  Petr "Saky" Sakař. Saky je jedna ze skate legend a rozhodně patří do zlatého fondu českého skateboardingu. Právě jeho rukama prošly minirampy v Assassinu a v Luxoru. O jeho minirapmě na chatě ve Vimperku, jsme vás informovali v této bleskovce a je jasné, že Saki má skate a mini v srdci.

Via SkateRock. Pamětníci ať zamáčknou slzu.

Lehce netradičně: video. Ale tentokrát skejťáci. velmi Příjemné, výborná hudba (konečně minimální až žádný hip-hap-hop) a hlavně: kromě zahraničí spousta českých spotů, o kterých jsem si myslel, že ani neexistují, neví se o nich a nejezdí se na nich.

Hned jsem začal vzpomínat, jak jsem na nich také řádil (ještě na skejtu, krátce po 89). A docela mě to nakoplo a nebýt rýmičky, tak jdu zítra jezdit….

A ještě odkaz na legální stažení

PS. Remix Moimir Papalescu & The Nihilists “Summer Wine” je prostě geniální.