TiK

Je to reochu narychlo, protože mi nějak tenhle termín vypadl.
Pardubice na bruslích
Jede se v pondělí od sedmi. Start od půjčovny (nebo po dohodě jinde) ve tři, takže v Pardubicích bude čas na projížďku ke Kunětické hoře.
Místa v autě: 3 2.
Domluva ideálně na můj telefon. Kdo ho nemá, ať si ho sežene přes někoho, kdo má. Sem ho dávat nebudu :)
Jo – a Zdenera s sebou nechci.
Volejte, pište a v pondělí jedeme :)
Ps. Ano, řídím já a jede se novou fábií. To jen aby pak někdo nebyl nepříjemně překvapen :)

Na výzkumech
Krátce po obědě chvíli pršelo a to mělo předpokládané následky: Letná zela prázdnotou a výhled na Prahu byl úchvatný. „Umytý“ vzduch byl rájem pro fotografy – pankrácké mrakodrapy se jevili od Letné pár metrů a i další vzdálené budovy byly „za rohem“.
Takže co na Letné ? Lavičky mokré (na navoskovaných hranách se voda drží déle) a nikde nikdo. Do města !
Malý pokus vytáhnout Radka žalostně selhal a tak jsem vyrazil sám. Z Letné na Nábřeží kapitána Jaroše už je asfalt položený, takže jsem to klidně pustil a pozdě si vzpomněl na dlážděný zvýšený přechod a křižovatku, ale bylo to bez jakýchkoliv komplikací. Pak přes most na Florenc a do metra směr Budějovické. Kdysi tam bývalo několik zábradlí přibližně zewlovací výšky, tak proč si nejet připomenout minulost ?
Napřed jsem si projel okolí metra – mramor je mramor a lehce zvednuté dlaždice kolem eskalátorů stačí na malý skok. Pak okolí polikliniky, o kterém tu někdo básnil. Povrch nic moc a ze schodů jsem byl vyhozen během pěti minut :)
Bohužel jsem podcenil stavení ruch – ze starých zábradlí kolem trávníků už existuje naprosté minimum a to často ještě v hrozném stavu. Ale to u garáží je stále fajn. A překvapivě (i pro mě) jsem ho dal soulem celé (ono jsou to necelé tři metry, ale ta radost :))
Pak už bylo cestou sídlištěm jen občas něco -tu schůdek, tu nějaká jiná radovánka, ale vcelku nic moc.
Na Pankráci u pošty to bylo veselejší. Na místních betonovo – kovovo – keramických lavičkách to jede dobře a náladu mi kazili jen bezdomovci, kteří se napřed dívali a pak začali poměrně intenzivně loudit peníze. Takže jsem jel dál.
A hned na cestě mezi Pankrácem a Pražského povstání (místní vědí – je to takové kopec-rovinka-kopec-rovinka) jsem našel další zewlovací zábradlí. I bez vosku jelo moc pěkně a tak jsem si také vcelku zablbnul. A dal si na hubu. Dojel jsem na konec, zastavil jsem a když jsem chtěl udělat krok ze zábradlí, zapomněl jsem, že na něm stojím. Prásk. Utrpělo jen mé sebevědomí.
Hned o kousek dál je zajímavá zídka – naskočit se dá nízko ale konec je přes metr vysoký. Škoda mizerného asfaltu kolem.
U Pražského povstání už sice není stánek s úžasnými kovovými schody, ale o kousek dál je nákladní rampa s kovovým okrajem. Bohužel relativně čerstvě natřený a já už vosk vyplácal. Takže příště.
Dojel jsem na Vyšehrad, kde jsem sice původně chtěl jezdit, ale nakonec jsem fotil a koukal na úžasný západ slunce. Ale aspoň jednu zídku jsem si dal :)
Přes most k I. P. Pavlova je to street po rovině s možností skákat přes asfaltové záplaty v chodníku. Možnost jsem využil vrchovatě :)
Dolů po Václaváku (oni snad cizinci nikdy neviděli bruslaře na chodníku co v plné rychlosti jede slalom mezi lidmi nebo co :) a zpět pěšky ne Letnou.
A to je pro dnešek všechno.

Vím že nic nezměním…ale tak nějak mám pocit, že aspoň něco.

Mam v sobe chytrou vodu a kvuli tomu delam na bruslich sam hloup veci. Ale dari se a vracim spoustu staronovych veci :)

http://www.inlineschool.cz/praha/aktuality/i.-hepa-blade-night-se-vydarila.html
Pokračování devátého…

Dnes su budu zaobírat budováním kultu osobnosti – takže ano, tenhle příspěvek bude o mně. A o Ladronce. A možná nezapomenu ani na rychlobruslaře.

Jak se tu před časem mihlo, lidé (konkrétně Zdeněk Pokorný z týmu ladronka.cz) mi poslal dotazník o mém vztahu k bruslení a věcem kolem.
Otázky jsem dával i sem, s odpověďmi jsem slušně počkal, až je publikují oni.
Co jsem čekal ? Že si Ladronka bude hrát na seriózní novinařinu a publikuje to „jak to přišlo“ bez redakčních komentářů. Nestalo se. Takže jsem se dozvěděl že „mám odpor k závodění“ (a proto jedny závody přímo organizuji) a že moje názory jsou (možná trochu) kontroverzní.

Pozn. Slovnik cizích slov online: kontroverzní >sporný.

Dobře – někteří se mnou a mými názory mají problém. Jejich věc.
Ale proč má potřebu moje názory hodnotit někdo, kdo si je vyžádal ? Že by netušil, koho oslovil a co tak asi může čekat ? Ale co, mávnul jsem nad tím rukou.
Nyní vyšel další rozhovor. S nějakou rychlobruslařkou – nevím, neznám, nezajímá. Ale zaujal mne perex – „po trošku kontroverzním bruslaři…“. Ejhle – už jsme o kousek dál. Už ne názory možná a trochu, ale už rovnou já. A kontroverzní. Otázkou zůstává interpretace – jsem tedy trochu sporný bruslař. To jako že není jisté, jestli jsem bruslař ? :)
TO už byl lepší tfujtajxl, pardon, Trepifajxl/Nemesis – Pavlík si od plic zanadával, nazval mě smažkou a byl od něj pokoj. Jasné, stručné upřímné. Ladronská cesta je rafinovanější. Drobné náznaky, které pomalu ale jistě mění postoje čtenářů. Jemná zmínka v každém článku a pokaždé zajdeme o kousek dál ? Kdo lže ten krade. A kdo krade, může i zabít. A s vrahem se bavit nebudu…
Nemá cenu se tu dožadovat omluv, autorizací rozhovoru v podobě, v jaké má vyjít a podobných věcí – prostě se stalo. Takže jestli je to akce „Nemá rád rychlobruslaře, tak mu to dáme vyžrat“ nezbývá než zvolat „bravo, dostali jste mě“.

Sotva clovek najde pekne zabradli skoci duchodci k telefonum: mestska, statni a hasici. Skoda ze jsem tu megaakci sledoval z pohodli parku o kus dal :)

Mala ucast jizde prospela. Super atmosfra. 34 prihlasenych. Plus tak 20 dalsich. Tesim se na priste.

Skoro konec. Je tu super :)

Hudebni doprovod dle Zdenera: regge a tympany