Jak se stát bruslařem
No ty voe, představ si to. Sem viděl v bedně takovou tu, no, bráblíkovou. A vona jako rychle jezdí, jo? Sem si řek, že teda jako to kolo, jo, co mam vod Mountfildu, jako co sem ho dostal k tomu grilu, jo voe, tak jako už je aut. No jako že už neletí, jo.
No jako že teď letí to to…jako ta..tráblíková. Jo, máš něco na noze voe, a tak to jako jezdí. Hele, s tím udělám dojem ne všecky u nás, né ?
O týden později
Hele, problém voe. Vona jako ta, nó, tamta… no, vona jako jezdí na tom, takový studený svinstvo, jó, led! No ty voe, kde já mám vzít led, ne ? Teď v létě jako. No není každej takovej, jako že se to vezmě všem z daní, tuneláři jedni, a postaví se jim za to jako to místo na led. Stadión jako voe. Ale tu určitě nějak pude. Tuhle Franta říkal, že někde viděl takovej jako obchod, jestli mi rozumíš. Jako s těma, bruslema. Tak já zajdu a to by bylo, abych tý Tramlíkový nedal na prdel. Dyk je to jen žencká, ne ? A co ta může vědět vo tom, jako, bruslení, ne ? Na nás chlapi nemá.
O týden později.
Sem byl v tom šopě, ne. Banda idiotů tam byla. Prostě vůbec nevěděli, vo čem je řeč. Furt nějaká Sáblíková, voe. Znáš to ? Fakt nevím, kdo to je. A furt do mě cpali, že s těma bruslema jako mužu jenom na led a že teď je prej léto. No nemám snad já jako zákazník pravdu ? Mám. Tak jsem je jako vyškolil, jestli mi rozumíš. Že prej co led. Že když chci bejt prostě nejlepší, tak budu bruslit i v létě. Led, neled. Tak mě ti blbci poslali jeko úplně do jinýho šopa. Copak to nemůžou mít pokupě ?
O týden později
Sem byl jako v tom druhým šopu. Sice tam měli cosi jinýho, něž ta Tramlíková, ale prodavač, takovej mladej cápek, tak třicet mu mohlo být, tam dělal frajera. Na mě, jestli mi rozumíš. Co ten mě bude co poučovat, co je to bruslení. Šak vím o tom všechno, ne ? Dyk sem z Prahy, jesli mi rozumíš.
Valil mi do hlavy, že jako nějaké kola. Co kolo, ja nechci kolo. To mam. Že chci brusle. To ho trochu rozhodilo a tak jsem mu musel vysvětlit, že jsem zamlada trénoval tu, Chramlíkovou, a že teď chci ty, jako, brusle.
No co ten začal plácat ? Že prej jako jak chci jezdit a jestli sem na tom stál. No jasně, že sem na tom stál, ně ? V bedně to byl skoro hodinovej pořad, co sem viděl. A že jezdit chci, jako Máslíková. Vytáhl nějaký šmejdy za pět táců a že prej jako jo. Cože ? Měli tam dvakrát tak drahý, takový jako lesklý, a on mě bude cpát levnej šunt, co stejně nemůže prodat ? Vytáhl jsem svou tu, jako, kartu a že mám vysokej limit. Tak ať to valí a nesnaží se poučovat někoho, kdo učil Vlásníkovou.
Už ani necekl a dovalil, co sem si řek. Nějak divně se koukal, když jsem brusle chtěl nabrousit, ale pak mě ukecal, že mi dá slevu, když si to vezmu nenabroušený a půjdu. A taky za víc peněz chci větší ty, jako, ty kulatý, ne. Tak mi dal ty největší, co měl. Vím, jak na něj, ne jako.
Pak sem si vzpoměl, že jako ta Mlázíková má jako takový trenky. Tedy, ne jako moje adidasy s pruhama, ale jako takový přiléhavý, ne ? Tak jsem je chtěl taky. Sice ze mě dělal vola, že ten nee..o..prén či co mít nemužu, protože mi v tom bude jako horko, jo. Sem mu poradil, co že jako prodává teď v tom hicu zimní modely. Však taky přestal plácat a nevěděl co říct. No, prostě jako narazil na odborníka, no.
Druhý den
Sem jako vzal ty všechny věci a že je pudu zkusit. Jo, jako ven. Franta mi našel, že se jezdí v těch, Modřanech. No, stašná prdel, no. Ná jak tu u nás na Žižkově.
No prostě jsem tam dojel a jako do toho vlez. Hele, ty brusle jako fest tlačej, jo. Ale Franta našel na tom, inte..fernetu, že jako teplem, jo. No, dal jsem to na jako ven na slunce. Prostě mi profící se vyznáme, chápeš, ne ?
Ale navlík sem se do toho a jako vyjel. Hele, co ti budu vykládat. Jako ta cesta je plná debilů, jo. Prostě voni si jedou a že by se koukli, jo, že jede jako machr a uhnuli to jako ne. Že je to tam ůzký ? To sou kecy. Prostě když to neuměj, tak co tam lezou, ne ? Hele, jako Franta mi tam to jůtůbu našel voe, nějaký amatéry. Voe, rozháněli se jako rukama, předkloněný, no prostě k smíchu. Prostě takovejma blbostma se zatěžovat nebudu, ne ? Jako Franta říkal, že jako ten skluz, jo. Tak jsem jako dřel ten skluz. Hele, co to pořád žvaníš o tom úzkym? Když řikám, že sem dřel skluz, tak jsem dřal skluz, jasný ? No jak. Prostě od kraji ke kraji. Jo, od vobrubníku na jedný straně k vobrubníku na druhý. Prostě největší profík – takhle tam nikdo nejezdí. Fakt blbci. Jo, rukama se u toho taky musí mlít. Ale jako ta stabilita, tak je taky jako důležitá. No, to roztáhneš ty ruce a jedeš. No, třeba z kopce. A představ si, oni ti blbi prostě skáčou do trávy. Prostě viděj, že jede profík, daleko lepší než Zábklíková a prostě radši vlezou do trávy, aby mě nerušili. Prostě nižší existence, jestli mi rozumíš.
A hele, za chvíli sem byl u stánku, jo. No, ještě že tam měli židle, jo. Vo jednu sem zastavil – prostě my profíci potřebujeme nějakej ten záchytnej bod, jo. Jo, dal sem si pár piv a pak sem zase dojel k autu. Možná to byl i kilometr, ale ten čas. Prostě Kráblíková se nechytá, jo ?
Akorát sem se nějak zpotil a tak. Na tom budu muset ještě zamakat. Takže jako o vikendu půjdu zase trénovat, jako jo. Prostě ukázaj jim i jinde, jak se to má dělat, chápeš, ne ?
A Franta říkal něco o nějaké Ladronce, voe. Tak čau.
Inspirováno letmými setkáním s některými bruslaři dnes na stezce Podolí – Zbraslav.
